Deset rok? tady píšu m?j názor v?tšinou hned ve ?lánku o zápasu. Dneska to zm?ním - možná naposled.
- pamatuji si i p?es m?j sta?ecký v?k ješt? celkem dob?e jednu situaci. Už jsem chodil na Baník asi ?ty?i roky, nem?l jsem auto, nem?l jsem ani peníze, na zábavy jsem si nosil v kapse sva?inu dva chleby se salámem, ale p?esto jsem jezdil z Velkých Albrechtic u Bílovce vlakem na každý domácí zápas Baníku. Baník byl a je m?j život, nemohl jsem nejet. Mamka mi vždycky dala peníze tak akorát na vlak a na jednu kofolu. Víc nem?la... Pokaždé mi ?ekla:“Jarku, hlavn? neud?lej n?jakou hloupost.“ A m?j brácha o t?i roky mladší se m? tenkrát zeptal – „Ty brácha, pro? tam v?bec jezdíš. Nemáme peníze a ty si jezdíš po fotbalech...“ A já mu tenkrát ?ekl: “Brácha, já nejezdím TAM, já jezdím na Baník.“ A jel se mnou. Tím motorá?kem do Studénky, pak na hlavní nádr do Ostravy, p?šky celou cestu p?es tu velkou k?ižovatku a kolem ?apkárny kolem knihovny p?es most na Kamenec. Tam jsem si dal jedno pivo, brácha kofolu a sežrali jsme bramb?rky (ješt? takové ty fajné, ze kterých to masné teklo a daly se jíst...) a šli na zápas. P?išli jsme na Bazaly a hráli jsme proti Brnu. Skon?ilo to 5:2 – dva góly dal Karel Kula a jeden Vlastík Kula. A ten m?j brácha mi ?íká: „Brácha, já jsem tak š?astný, že jsem Kula a že takoví hrá?i hrají za Baník.“
A jindy jsem zase šel po zápase p?šky na to nádraží a p?edbíhal jsem takového starého tátu. M?l klobouk a dlouhý pláš?, jak se tenkrát nosil. Míval jsem tenkrát na sob? každý zápas modrobílý pláš?, který byl sešitý z p?lky z léka?ského plášt? a z p?lky z modrého plášt? dílenského. Na krku ru?n? upletenou šálu asi t?i metry dlouhou – dvacet cen?ák? modrých, dvacet bílých. Možná i víc než t?i metry - upletla mi ho jedna bloncka, kterou jsem - pouze mezi námi - vždycky cht?l a nikdy nedostal :-) Mimochodem - tehdejší v?dce kotle ?áp se mi vždycky smál – že se neumím rozhodnout mezi dokto?inou a dílnou :-) Já jsem mu na to ?íkal „Kua ?áp neser, to je jedno, v ?em tady p?ijdu - t?eba v modrobílém pyžamu. Jsem tady.“ Ale zp?t k té situaci - a tak jsem šel po té ulici kolem ?apkovy sokolovny a ten strejda se m? najednou zezadu ptá: “Synku, byl jsi na fotbale?“ „Jo, byl jsem.“ A šel jsem dál... „Jo, já tam taky byl, mi tam hrál synek.“ A já jsem se zastavil a ptám se: „Jak jako hrál synek?“ „No v obran?, Ros?a tam hraje. Vojá?ek:“ A já jsem poklesl v kolenou, kapitán Baníku Ros?a Vojá?ek, zpomalil jsem a pak mi dovolil ten pán jít s ním tím jeho pomalým tempem na stejný vlak, protože on jel n?kam do Kojetína odkud pocházeli...
No a já jsem takový blbec, že si od té doby opravdu myslím, že to musí být pro každého ?est nosit nejen to jméno, ale zejména znak Baníku na dresu. Že zkrátka ten hrá? musí nechat duši na h?išti v tom moment?, v t?ch minutách, v t?ch hodinách, kdy ten dres na sob? má. Drží m? to už p?es t?icet let. Byl jsem nalepený ješt? jako d?cko na plot?, když si šel Mario Kempes p?ed rohem pro mí?. Málem jsem se tenkrát udusil. Byl jsem to já, kdo p?emaloval transparent p?ímo v kotli (tenkrát byl vedle dnešní S1) z RUMMENIGE ?UMÍ, JAK TO BANÍK UMÍ“ na „RUMENIGE UMÍ, Ó JAK BANÍK ?UMÍ“ p?i zápase s Bauernem Mnichov. Jo to jsou super vzpomínky. Všechny ale p?ebije okamžik, kdy dá hrá? Baníku gól. A je mi úpln? jedno jestli to je Vojá?ek, Rygel, Antalík, Klement, Poštulka, Samec, Vr?o, Sv?rkoš, Baroš nebo Lukeš. Dá gól, dá gól v dresu Baníku. Za Baník. Pro Baník.
Já vím... To všechno jsou mé pam?ti. Jasn? – staré, zašlé, na hovno v dnešní dob?. Ale kurva ty vzpomínky mi nikdo nikdy z pam?ti nevymaže - ani nikdo z vás z t?ch žoldák?, kte?í te? za Baník hrajete. Ten Lukeš, Bárta, Fantiš, Zawada, Baránek, Velner a možná pár dalších to sami bez vás nezvládnou. Tak jim aspo? kurva ješt? pomožte a pak b?žte tam kaj chcete, když vás to v Baníku nebaví. Tam, kde vás možná ?eká více pen?z, ale kde ur?it? nebudete mít takové fanoušky. A možná na vás ani nebudou tak ?vát, jako po posledních „výkonech“, které jste podali za Baník.
No a záv?rem mého blivance... Tak n?jak ?ím dál více cítím, že už se na ty všechny p?episu zápas? a p?episy a rozhovory ?lánky vykašlu (?ti „vyseru“), že se zase vrátím do kotle, tam kde jsem za?al. Že zase za?nu chodit na Baník. Možná to bude pro vás, kte?í hrajete v Baníku jenom pro ten zkurvený žold, lepší – nikdo otravný o vás asi nebude psát.