Sobota 30.05.2015 13:45. Sedám se synem v Karviné do auta a vyrážíme směr Ostrava na poslední zápas Baníku na BAZALECH. Vše začíná v 15. hodin.
Na Bazalech budou hrát legendy, ale co bych tam dělal, když jiné legendy jako je Bary zvou na akci konanou ultras a to na pochod na Bazaly. I to svědčí o tom, kdo a jak vede nyní Baník. Takže ano, začíná to v 15 hodin, ale u radnice, ne na Bazalech! K radnici dorážíme asi dvacet minut před třetí a mě přepadává chuť na moje oblíbené kafe. Jo, tam v rohu je ta kavárna, takže směr jasný. Kafe super, ale kdyby tam narazily bečku, mají ji za 30 minut vyčepovanou a dobrý kšeft . Na místě potkávám kámoše a při povídání si se díváme jak se prostranství krásně plní. Nemám odhad, kolik tam mohlo být lidí, ale 4000 si myslím, že určitě. Na místě se začínají zpívat chorály a vyvolávat to krásné a uším lahodící, „Baník Ostrava.“ Po cca deseti až patnácti minutách se dav fanoušků dává do pohybu a opět za skandování se vydává směr Bazaly. Pochod jde pomalu a často se zastavuje, což vůbec nijak nevadí, je třeba si tyto chvíle užít. Skanduje se skoro pořád a je celkem dobrá nálada. Cestou se zapaluje spoustu dýmovnic modrých barev jeden trolejbus je jimy obestavěn a na chvíli mizí v dýmu. Řidič vypadal, že se baví, jeho úsměv na tváři nevypadal uměle . Čím blíže Bazalů, tím častěji zní „Šafarčíku táhni z Baníku!“ Po slovech Milana po zápase už to takto snad vidí každý fanda Baníku. Jednu chvíli se jde potichu a opravdu to vypadá na smuteční pochod. Ale netrvá to dlouho, Bazaly je třeba oslavit! Zadní stěna tribuny byla krásně obestavěna ploty tak, aby se náhodou k vedení a jejich kárám nedostali Ti zlí, kteří na skvělé vedení jen nadávají. Poté už se pochod trhá, někdo pokračuje dále, někdo jde na stadion, já na jedno za rukama do předzápasové hospody. Tam probíráme situaci Baníku i kecáme o jiných věcech. Docela jde na přetřes i neskutečná situace okolo uprchlíků, ale to sem nepatří. Pomalu a smutně se zvedáme a jdeme se rozloučit. Jen vylezeme ven, začíná pršet. Jo, si to vyžereme do konce. Po vstupu na stadión jdeme na svá místa, začíná docela dost pršet a zachvilku jsme mokří, jak se patří. Myslím, že i pro silný déšť se roztahuje až později choreo, ale můžu se plést. Déšť stékal po tváři a jen já vím, zda to byl jen déšť. Vzpomínal jsem na chvíle strávené na tomto místě. Fotbal mě v sobotu moc nezajímal. Užíval jsem si fandění, pyro, prostě vše, jen fotbal byl u mě na druhé koleji. Ano, moc rád jsem si naposledy zařval na Bazalech góóól a nechtěl jsem, ať dostaneme náklep, ale v sobotu jsem opravdu vnímal jiné věci mnohem více. Spousta pyra, konfety, chorály, závěrečný zadýmený stadion, dřívější konec zápasu. Ne o fotbale fakt nebudu psát. Odcházel jsem pomalu, užíval jsem si každý krok, myšlenek bylo tolik, že ani nedávaly smysl. Sedli jsme se synem do auta, pomalu odjížděli. Nashledanou Bazaly, domove Baníku.