Smutek a rozpaky aneb psát či nepsát?

Autor: Minolta <@>, Téma: Aktuální info., Vydáno dne: 02. 06. 2015

Když jsem v pátek sliboval kolegům z e-maniacs sesmolení reportu ze sobotního dvojzápasu, tak jsem tušil, že to možná nebude žádná rutina, ale že tam možná dojde i na nějaké emoce. Psát o posledním zápase na kultovním stadionu, to se podaří možná jednou za i více než 56 let…

Jenže ono to bylo po celém tom sobotním odpoledni ještě o hodně složitější, než jsem v ten pátek odhadoval, naivně jsem to chtěl vyřešit dalším dnem odstupu, ale ani v neděli se mi do toho nechtělo. Bilo se toho ve mně příliš mnoho a nevěděl jsem, jak z toho ven – o čem z toho sobotního odpoledne vlastně psát? Jen suchý popis? Nebo spíše ty emoce? Zkusit to nějak propojit? Nebo se na to úplně vy…. – jo, Hamlet by se mohl ptát……

Nakonec jsem se v pondělí rozhodl pro takový pel-mel, pár dat, postřehů, úvah i nad stavem našeho milovaného Baníku, se snahou se maximálně vyhnout levné kritice, protože té je /a hlavně ještě bude/ i s ohledem na kritický stav FCB dostatek.

Hned „panychidový předkrm“ v podání Legend Baníku a Osobností – aspoň tak byl „pouťáček“ na nakonec prodloužených 2x 25 minut oficiálně prezentován naplno ukázal, jaký je aktuální stav Baníku a jak na hony jsou vzdáleny ty nejméně 2 tábory baníkovců.
Zatímco dva nejúspěšnější trenéři Baníku toho století /a přesto, možná i proto z Baníku i opakovaně vyhozeni/, dokázali přejít tyto okamžiky „potupy“ s nadhledem, který ke skutečným osobnostem patří a akce se zúčastnili, tak pro velkou část bývalých baníkovců bylo buď nepřijatelné dýchat vzduch se současným majitelem nebo, a to nevylučuji, možná nebyli „mládežníky“ ani pozváni.

Já osobně dávám palec nahoru všem, kteří tam v sobotu byli, protože nešlo a nemohlo jít o to, zda svou účastí možná pozvednou ego neúspěšného majitele – v sobotu šlo o důstojné loučení s atmosférou unikátního stadionu, který sice už má ta dobrá léta za sebou, ale ten genius loci tam stále je. Co teď s ním?

Takže k pouťáku jen telegraficky, skončil nakonec 5:1 /poločas 2:1/, i proto že Baník měl přece jen trochu věkově mladší tým, 2x se za Baník trefili Venca Daněk s Petrem Samcem, jeden gól přidal Pepa Hoffmann. Zvláštností byl třeba policejní prezident Tuhý v bráně a hlavně diváky asi nadchly nádherné nůžky Petra Mašleje.

„Žízeň“ si přijeli udělat tito hráči:
Baník: Vít Baránek, Tomáš Bernady – Petr Veselý, Radomír Korytář, Aleš Neuwirth, Václav Pěcháček, Ivo Staš,Roman Klimeš, Josef Hoffmann, Daniel Tchuř – Libor Fryč, Vladimír Čáp, Karel Kula, Radek Slončík, Jan Baránek st., Petr Mašlej,Rostislav Olesz, Petr Kolouch – Václav Daněk, Petr Samec, David Moravec, trenéři: František Komňacký a Jaromír Nohavica.
Tým osobností: Jan Klíma, Tomáš Tuhý – František Jakubec, Zdeněk Prokeš, Jiří Jeslínek, Miroslav Valent,Stanislav Levý, David Rikl – Aleš Foldyna, Jan Berger, Stanislav Krejčík, Jaroslav Němec, David Zoubek, Roman Szturc, Jakub Petr – Ladislav Vízek, Günter Bittengel, Vladimír Hruška, Pavel Kantor,trenéři: Pavel Vrba a Karol Dobiáš.

Právě Karol Dobiáš názorně dokumentoval už po zápase jeden z důvodů, proč v posledních 10-15 letech nerostou na Bazalech noví Barošové, Daňkové atd. V zápase sice 68-letý Patino odehrál možná 2-3 minuty, ale potom, jak umí jen on, neustále burcoval svůj tým z lavičky. To nejlepší si ale nechal až nakonec, po odchodu všech hráčů z hřiště do kabin.

K překvapení vedle stojích 5-6 podávačů míčů si sedl na zem a předvedl jim, jak i se svou statnou postavou umí ještě nožičky. Jenže to nebylo vše, protože vzápětí požádal ty kluky, aby mu ukázali, jak to umí oni. No a až na 1-2 výjimky, se kluci, místo aby plejerovi, kterého chtěly v 70. letech největší kluby Evropy /což bohužel tehdy Patinovi neumožnili/,ukázali, jak jsou dobří, tak se kluci málem rozprchli. Jsem si jist, že pokud by se podobná epizodka stala třeba na Ajaxu, tak by se ti kluci předháněli, kdo bude mít šanci ty nožičky de Boerovi nebo Kluivertovi ukázat.

Fotbal je sice týmový sport, ale pokud nemá hráč dostatečnou sebedůvěru a hlavně snahu něco dokázat a prosadit se v konkurenci, tak velké šance v moderním fotbale nemá. Naštěstí to na Dobiáše neplatí a na nožičkách a v kroužku se ukázali všichni, no a ty dobré ocenil Karolko pochvalou.

Před hlavním a asi na dlouhou dobu posledním ligovým zápasem na Bazalech se snažil Jarek Nohavica vytvořit atmosféru, bohužel jsem měl pocit, že za ty roky trochu zapomněl slova „Baníčku, my jsme s tebou“, repríza po zápase dopadla ještě hůře.

FC Baník Ostrava: Pavlenka – Vengřinek (46. Štěpán), Frydrych, Kouřil, Helešic – Kukec, Mensah,Foltyn (62. Mišák) – Narh, Baroš (83. Šašinka),Holzer.
FK Dukla Praha: Chudý – Kluk (87. Juroška), Jeřábek, Polom, Matěj Hanousek – Považanec (68. Tetour), Čajič, Marek Hanousek – Berger, Beauguel,Přikryl (68. Mareš).
Žluté karty: 31. Považanec, 73. Beauguel
Rozhodčí: Ardeleánu – Dobrovolný,Pochylý
Diváci: 10340

Začátek zápasu vyšel Baníku fantasticky, hned z první šance ve 2. minutě dal Davor hlavou po centru Helešice gól. Z protiútoku byl v šanci Berger, který ale trefil jenom tyčku a Dukla dále kousala, její hráči působili dynamičtěji a daleko sehraněji. Snažili se i hráči FCB, takže hra byla hlavně v první půlhodině docela zajímavá, velmi slušnou ranou z dálky se v 19. inutě prezentoval Foltýn, byly i minuty, kdy Dukla mačkala Baník ve velkém vápně.

Do druhého poločasu nastoupil místo Vengřínka Štěpán a úvod zase patřil Baníku, což dokumentovala velká šance Kukece v 51. minutě. Pomalu ale zase začínala diktovat tempo hry dukla, na což reagoval trenér stažením nasazením Mišáka za Foltýna. Podle mého názoru se na 10-15 min. trochu zlepšila hra dopředu, ale v defenzívě Baník stále více propadal. Poté, co se na hřiště dostal Mareš, tak byla převaha Dukly jasná a bylo jen otázkou času, které z řady šancí už využije. Přesto mohl zápas skončit výhrou Baníku, nádherné nůžky Kukece brankář Chudý chytil, bomba hlavou Kouřila šla nad a i když Pavlenka na malém vápně znova ukazoval, že to na „lajně“ prostě umí, tak nakonec se Dukla v koncovce prosadila – Baroš se pokusil zpoza vápna vystřelit, míč obrana zblokovala a z rychlého protiútoku /kde byla levá strana Helešic, Holzer???/ se trefil Mareš.

Po střídání Baroše v 83. min. Šašinkou a velkých ovacích Milanovi vzali osud zápasu do svých rukou fans a formou světlic „vystavili červenou“. Černokněžníkům nezbylo než zápas přerušit a posléze ukončit. Do tohoto okamžiku hodnotím suport „těch nejvěrnějších“ jako velmi povedený, v podstatě hodinu se starali o vytváření jedinečné atmosféry, jak formou povzbuzování, chorálů, nádherného a vtipného chorea. Předčasný konec zápasu jakoby dokumentoval všechny ty rozpaky spojené se sobotním odpolednem, polepil to Jarek tou nepovedenou hymnou a těžko chápu „nové majitele“ sedaček.

Závěr:
Sobota ukázala problémy současného Baníku, které se nahromadily za poslední čtvrtstoletí. Zatím se řešily podle hesla „silnější pes…“, takže každý nový řešil problém eliminaci všech svých předchůdců.

Je jistě správné neopakovat staré chyby, z chyb je třeba se ale hlavně poučit, ne o těch minulých jen mluvit.

Rozpolcenost lidí spojených, ať tak či tak“ s Baníkem je ohromná a bude skoro zázrakem, když se najde osobnost, která by byla schopna propojit všechny /a nebo aspoň většinu/ stran toho mnohoúhelníku – majitel, vedení klubu, fanoušci, hráči, fotbalový svaz, veřejnost, podnikatelé a sponzoři, vedení města a kraje.

Baník byl a věřím, že i bude fenomén, který si zaslouží takovou osobnost najít. Osobnost, která bude mít hlavně schopnost jasně definovat reálnou vizi, bude schopna a ochotna nalézt právě v těch rozpolcených skupinách baníkovců vhodné lidi pracujících a dýchajících pro Baník.