Škoda, bylo to blízko

AC Sparta Praha - FC Baník Ostrava 3:2 (1:1)

Hráno 29. října 2017 v 18:00 hodin

Jen o pár dnů po vyřazení Sparty Baníkem z poháru se utkaly oba celky v ligovém zápase. Zostuzený Talián přežil i další neúspěch, středa a nevlídné počasí odradily k návštěvě Letné další pravověrné Sparťany a Baník cítil, že by mohl mít zase šanci. Do Prahy jej tentokrát nepřijelo povzbudit tolik fans jako jindy – nebylo to ale zapříčiněno neochotou obětovat neděli, nýbrž počasím. Vichřice polámala stromy a zastavila vlaky na mnoha tratích a několik stovek fans FCB (mluví se až o 700 kusech) se muselo otočit a jet domů – zápas byl pro ně zkrátka nestihnutelný.

Sestavy
Sparta: Bičík - Zahustel, Hovorka, Štetina, Costa - Mandjeck (69. Mareček), Sáček - Biabiany (75. Néstor), Rosický, Vatajelu (46. Janko) - Šural
Baník: Vašek - Pazdera, Pokorný, Azackij, Morgan (85. O. Šašinka) - Sus (79. Stáňa), Šindelář, Hrubý, Granečný - de Azevedo - Baroš (76. Poznar)

Rozhodčí: Královec – Nádvorník, Wilczek
Diváků: 9125

Sestava Sparty byla – jak jinak – překopaná od základu, vyměnil se brankář (Dúbravka ale původně v základu byl, zranil se při rozcvičení), oba kraje obrany i záloha, do které se postavil i křišťálový princ. Nepostradatelný ta ta ta Lafata neseděl ani na lávce! Baník změnil pouze začátek a konec – brankáře a útočníka, kde se podle očekávání objevili Vašek a Baroš. Na levé straně jsme si celkem troufali, když jsme proti asi aktuálně nejlepšímu hráči Sparty Zahustelovi postavili dvojici mladíčků Morgan a Granečný. Celkem jsem se hrozil, aby neměl svůj den třeba i Biabiany…

Úvod zápasu nám tentokrát nevyšel, hned jsme se nechali zatlačit a v sedmé minutě na to doplatili, když se ve vápně do sebe zahákli Azackij se Šuralem, Šural to udělal velice šikovně, plácl sebou na trávník, Královcovi se možná do pentle ani nechtělo, ale pomezní mával opravdu vehementně – míč si postavil Šural, při rozběhu se pozastavil, Vašek se hodil doprava a Šural mu to dal na druhou stranu – 1:0 a tentokrát jsme dotahovali my.

Potěšitelné ale bylo, že se Baník nesesypal, zase jsme se aktivně pohybovali po hřišti a čekali na příležitost. Soupeře jsme se vůbec nezalekli, což poznal ve 26. minutě Sáček, když tvrdě narazil na skálu jménem Baroš. Šancí ale bylo pramálo, a když už, tak jsme měli smůlu jako Baroš, který dostal na hrot výborný míč, hezky se uvolnil, střílel k tyči gólově, ale to už byl nahoře praporek pomezního pod hlavní tribunou. Ofsajd to byl centimetrový, ale byl.

Sparta toho taky moc neměla, nejnebezpečnější byla asi hlavička Costy metr nad branku v 34. minutě. Ve 35. minutě jsme se už ale z gólu radovali oprávněně, když se po Hovorkově zaváhání rozběhl s míčem přes půl hřiště Morgan, dal ho Hrubému, který předložil Barošovi gól na zlatém podnose. Zase to bylo o centimetry, ale tento gól platil – 1:1. V závěru poločasu jsme byli i přes aktivní hru blízko druhé inkasované branky, když jsme standardku Vatajelu odvrátili pouze k Rosickému, ale jeho střela z velice nadějné pozice mířila nad branku a do kabin se šlo za nerozhodného stavu.

Hned po začátku jsme měli štěstí, když odskočil míč v nebezpečné situaci Biabianymu, ale nic nám to nebylo platné v 52. minutě, kdy jsme potvrdili, jak obrovskou slabinou je pro nás obranná činnost. Granečný se někde flákal, do volného prostoru si na Sáčkův centr naběhl zcela volný Zahustel a nedal Vaškovi šanci 2:1 a zase jsme dotahovali. Tentokrát se nám to ale povedlo hned vzápětí a to byla ta nejlepší odpověď! Nejprve minutu po gólu centroval skvěle Granečný, ale Hrubý hlavou branku netrefil. V 55. minutě jsme ale využili i my chybu soupeře, když uklouzl Štětina, Hrubý se hnal s míčem do volného prostoru až před Bičíka, pokus o přehození sice nevyšel, ale bohyně Fortuna nám přála – míč se odrazil od Bičíkovy ruky přímo před de Azeveda, který jej uklidil do sítě – 2:2.

O dvě minutky později jsme měli štěstí opět, když Šural obehrál Pazderu, vyslal z úhlu na Vaška bombu, ale náš gólman parádním zákrokem míč odvrátil. Následovala pasáž, v níž jeden jakoby čekal co ten druhý, místo šancí byly pouze náznaky a pak to přišlo – míč na levé straně, na pravé zatáhl Granečný úplně nesmyslně za dres Zahustela a po druhé žluté se pakoval ze hřiště. Naprosto nepochopitelný zkrat posadil Spartu na koně, najednou začala tahat skoro všechny akce přes naši levou stranu a bylo otázkou, jak dlouho to vydržíme či nevydržíme.

Chvilku poté totiž šel ze hřiště zcela vyčerpaný Baroš a ta atrapa útočníka půjčená z Plzně ho naprosto nedokázala nahradit. Míč nahoře jsme neudrželi ani náhodou, valilo se to na nás ve vlnách a v 80. minutě jsme se utopili po rohovém kopy, kdy jsme i přes výraznou výškovou převahu nechali na druhé tyči gólově hlavičkovat Štětinu – 3:2 a bylo zle. Baník, jehož hráči oproti těm sparťanským měli v nohách středeční prodloužení, se sice ještě snažil, ale už to moc nešlo. Náš prapor ještě podržel v 89. minutě po těžké střele Néstora Vašek, ale čas letěl jako šílený ke konci. Přesto jsme ještě vyrovnat mohli – po přihrávce de Azeveda pálil Azackij, rána však branku o metr minula. Po chvíli Královec zapískal a byl fajront – na výhru čekáme dál.

Můj názor:
- další obětavý a hezký výkon Baníku, tentokrát ale vyšel naprázdno
- uvidíme, jestli se naše hra opravdu zlepšila nebo je Sparta tak marná
- škoda kolapsu Granečného, snad si to uvědomí a svou hru rukama zásadně změní
- osobně bych vyměnil postup v poháru za nedělní tři body
- o tom, že v dalším zápase ve vyhnanství už zkrátka bodovat musíme, snad netřeba mluvit
- absolutorium patří všem, kteří do Prahy dorazili, i těm, kteří zůstali na trase