Škoda, byli jsme blízko

FK Mladá Boleslav - FC Baník Ostrava 2:2 (1:0)

Hráno 6. září 2018 v 17:00 hodin na sídlišti

Baníku se v letošní sezóně venku celkem daří a tak jsme všichni věřili, že konečně vyhraje i na hřišti Škodovky, kde jsme vyhráli naposledy ještě za Marie Terezie. Šance na to byla – byť bez Baroše, zato proti týmu s nejhorší obranou v lize (23 obdržených branek). Bylo třeba si ale pohlídat jednoho Rusa, který dal – možná tomu ani nevěří sám – v deseti kolech deset branek. V zápase nám stále chyběl Jánoš, kvůli zranění a nikoli kvůli doložce ve smlouvě.

Sestavy
Boleslav: Šeda – Pauschek, Hůlka (K), Chaluš, Keresteš (60. Matějovský) – Takács, Mareš – Ladra (77. Džafič), Přikryl (81. Kateřiňák), Konaté – Komličenko
Baník: Laštůvka – Pazdera, Šindelář, Stronati, Fleišman – Fillo, Mešaninov (46. Jirásek), Hrubý (K), Holzer (85. Granečný) – Diop, O. Šašinka (74. Procházka)

Rozhodčí: Zelinka – Pospíšil, Horák
Diváků: 4556

Nejhorší obraně jsme sice dva fíky dali, ale odvezli jsme si pouze bod. Mohla za to naprosto jalová hra, která se s výjimkou dvou úspěšných standardek nepřiblížila ani průměru. Navíc jsme nezvládli ani koncovku zápasu, ve které jsme se v početní přesile místo útoku soustředili na obranu. Líbí se mi taktika trenéra Páníka, ale tentokrát jsme na připosranost doplatili ztrátou dvou bodů v poslední minutě. Bod z venku je vždy dobrý, ale v sobotu jsme byli shnilí dělat něco více pro body tři. A to je škoda, mohou chybět. Ale abych byl soudný – remíza sedí průběhu zápasu určitě více než případná výhra Baníku.

Předehrou zápasu bylo ocenění dvou bývalých hráčů domácích i transparent ke dni otců. Mimochodem – toto a pak i celý zápas sledoval z hlavní tribuny i Jirka Pavlenka či Pepíček Chovanec. Mohli vidět i hezké provedení log obou soupeřů na světelné tabuli, kde použil grafik pohledný průnik názvu a znaku. Počasí super, trávník perfektní, atmoška tvořena zejména našimi nadprůměrná. Veliké klobásy na grilu voněly slibně, ale jak se později ukázalo, papírové „střívko“ dokáže zkazit i jinak vynikající chuť ostřejší náplně. Pivo Rohozec dobré, ale ono je asi každé pivo lepší než Gambrinus.

Dosti slabý zápas odehrál Arťom, který například v osmé minutě běžel půl hřiště podél Přikryla, ve vápně se ho pokusil odtlačit, Přikryl se mu však vyhnul, ale k našemu štěstí namířil svou střelu přímo na Laštůvku. My jsme se snažili o kombinační hru, ale za čtvrt hodinky jsme si snad třikrát přihráli do rozvíjející se akce na paty. Domácí to zkusili na pravé straně Ladrou ve chvíli, kdy byl vysunutý Flaška, střelu z velkého úhlu Laštůvka vyrazil pouze k Přikrylovi, ten trefil prázdnou branku, ale Pazdera na čáře nás od pohromy zachránil. Na závěr první čtvrthodiny jsme zahrozili z akce Holzer – Diop, z jeho centru pálil z voleje Šašinka, ale boleslavští tečí vytlačili pokus na roh.

A bylo na dlouhou dobu po fotbale. Začala se hrát kopaná, bez šance, bez nápadu, hráči obou stran se dopouštěli základních chyb, do toho pár ofsajdů. Přestávka na klobásu byla asi nejlepší volbou... „Zásluhu“ na nulovém stavu měly i obrany, když například Šašinkovu střelu zablokoval domácí kapitán Hůlka a Mešaninov zase skočil do prudké střely Komličenka. Toho jsme ještě nechali v 37. minutě hlavičkovat beztrestně, ale o minutu později mu při zpětné přihrávce Ladry nechal zejména Šindelář prostor velký jak sfiňa a Laštůvka neměl na Komličenkův volej k pravé tyči nárok. Největší Laštyho sodu ale schytal Šašinka. Další šance do poločasu už nebyly a tak se šlo do kabin přemýšlet, co dál. Něco vymyslet musel zejména Baník.

A vymyslel – proměňování standardních situací. Než k nim ale došlo, opil Ladra rohlíkem Holzera, ale jeho přízemní centr prošel nezasažen celou naší šestnáctkou! Pak už to ale přišlo – 49. první standardka, centr Hrubého, nedorozumění v obraně Bolky a perfektní hlavička Šindeláře k tyči – 1:1. O dvě minuty později museli domácí blokovat střelu Diopa, ale v 53. minutě zahrozili – Přikryl se protáhl kolem Fleišmana zprava střílel na zadní tyč, šlo to mimo, ale Lašty to ještě pro jistotu vytáhl na roh. Ten jsme přežili a v 56. minutě jsme zase udeřili standardně, když zase zprava poslal míč Hrubý na zadní tyč, Šindelář vrátil na malé vápno a Šašinka se prosadil v dorážce – 1:2 a hned bylo veseleji. A možná jsme našim transparentem KAUZA BAROŠ: VŠICHNI CHYTŘÍ JAK VIDEO pobavili i pár domácích fans.

Trenér Weber reagoval nasazením Matějovského a začalo být zle – stařík zálohu Boleslavi řádně rozhýbal a nám to tam začalo lítat jak v Mošnově při těch militaristických dnech. Mačkali nás jak citrón, Lašty vychytal Pauscheka, Konaté po standardce ani nevystřelil, počínali jsme si celkem dobře, ale zuby nehty. Místo aktivnější hry dopředu přišel třetí stoper Procházka, nic nepomohl ani příchod rychlíka Granečného. Přesto jsme to měli ale dokopat ke třem bodům zvláště, když Matějovský fásnul za blbé kecy od Zelinky dvě žluté během pěti minut a valil do sprch. Nějak se ss těmi legendami sudí nepárají :-)

Závěr jsme ale – jak už napsáno výše – nezvládli. Lašty rozehrával pomaleji než v americkém fotbalu a i proto dostal žlutou. Diop dal sice gól, ale ten ofsajd byl jasný a gól správně neplatil. Nastavovaly se čtyři minuty a ten, kterého půl hlavní tribuny celý poločas posílalo na lavičku, vyrovnal – domácí poslali poslední zoufalý nákop, odvrátili jsme jej před vápno a Mareš se (s tečí?) trefil parádně. Místo děkovačky pouze uznalé potlesky manšaftu a kotle zpovzdálí a Laštyho s hlavou v dlaních uklidňoval Jankul celou cestu do kabin. Škoda, ale o výhru jsme se připravili sami. Bod a zejména z Boleslavi - beru, ale...