Baník - Bohemians 2:0

Baník se po letošní první výraznější sérii bez vítězství chytil v minulém kole šťastnou výhrou v Příbrami a hostil klokany, kteří v lize nevyhráli rovné dva měsíce a z šesti duelů uhráli pouze tři remízy. Svou narůstající výsledkovou formu naštěstí potvrdil Baník a Klokani si z Vítkovic odvezli druhou porážku 0:2 za sebou.

FC Baník Ostrava – Bohemians Praha 1905 2:0 (0:0)
Sestavy:
FC Baník Ostrava: Laštůvka – Pazdera, Procházka, Stronati, Fleišman – Fillo (75. Granečný), Jánoš, R. Hrubý (C), Holzer (84. Stáňa) – O. Šašinka, J. Šašinka (59. Diop)
Bohemians Praha 1905: Fryšták – M. Dostál, Krch, Šmíd, Bartek – Záviška (59. Reiter), Jindřišek (C), M. Hašek, F. Hašek (71. Mašek), Vodháněl – Nečas (53. Yusuf)
Rozhodčí: Franěk – Blažek, Vlasjuk
Diváci: 8 421

Hostující kouč Hašek určitě pečlivě sledoval naše minulé zápasy, protože Klokani začali přesně tak, jak to máme nejméně rádi – vysokým presinkem. Napadali naši rozehrávku klidně od hranice velkého vápna, takže naši stopeři buď bezhlavě odkopávali míč dopředu, nebo vraceli na Laštůvku. V sestavě nahradil z Příbrami zraněného stopera Šindeláře zkušený Procházka, jehož spousta fanoušků velebí za jeho konstruktivní hru nohami. Ukázalo se však, že pod tlakem se chovají všichni chlapi stejně a kopou to , co nejdále. A jelikož vepředu nebyl nikdo, kdo by míč zpracoval a rozdal nebo pokryl, stávaly se z odkopů snadné míče pro soupeře a valil se na nás další útok. A tak to bylo pořád dokola necelých 25 minut. Poté se hosté více stáhli, jelikož tento styl hry je vysoce fyzicky náročný. Naštěstí nás nedokázali ztrestat , a tak bylo stále o co hrát.
Začali jsme přebírat aktivitu, ze které vyplynulo pár, ve finále nepříliš nebezpečných, střel. Ale Hrubého střela těsně levé tyče Fryštákovy brány za zmínku stojí.
Moc pohledný fotbal se ale nehrál, oproti začátku podzimu se snad žádný z odražených míčů nesnesl ke kopačkám našich hráčů, takže jsme se nemohli dostat do výraznějšího tlaku, a tak byl k vidění spíše boj uprostřed hřiště.

Na začátku druhé půle nastoupil za hosty jejich nejlepší střelec Yusuf. Na starosti ho měl povětšinou Procházka a nepustil jej vůbec k ničemu. To v 60.minutě se na hřišti objevil uzdravený Dame Diop a rázem se obraz hry změnil. Jeho první dotek s míčem bylo přesné sklepnutí míče na spoluhráče a hned z toho byla i zajímavá střela. To co se Kubovi Šašinkovi nedařilo a míče po jeho hlavičkách sbírala výhradně hostující obrana, se najednou dostávalo k našim hráčům.
Zkoušeli jsme všelicos, takže si místa na lajnách prohodili Holzer a Fillo. Nakonec se z rychlého brejku urodila i první gólová akce, kdy Diop na půli hřiště vyslal dopředu jinak nedobře hrajícího Filla. Ten na hranici vápna zasekl míč, a ač atakován soupeřem, předložil jej do střelecké pozice Holzerovi, který z první vypálil a utáhl střelu krásně k pravé Fryštákově tyči – 1:0. Spolupráce tří, v poslední době dosti kritizovaných, hráčů vedla k vedoucí brance. Diop opravdu vepředu odvede spoustu práce, Fillovi to v poslední době moc nejde, ale zase udělal klíčovou asistenci a Danek se po dlouhé době zase trefil.
No a byli to Klokani, kteří rázem museli se zápasem něco udělat, což byla voda na náš mlýn a pro naše rychlé brejky. Jenže už po třech minutách mohlo být vyrovnáno, kdyby malér ve vápně neuhasil všudypřítomný Diop, který soupeřovu nebezpečnou ránu skluzem zblokoval na roh.
Za minutu opět Diop v akci. V rychlém protiútoku zprava posunul míč do běhu Holzerovi, který si míč píchnul kolem golmana, ale už ho nedostihl před lajnou. Škoda, závěr už mohl být klidnější.
Další nebezpečnou střelu si pár minut před koncem připsal hostující Šmíd, když se snažil překazit pěknou spolupráci dua Hrubý, Stáňa. Šmídův pokus ve skluzu ale vlastní svatyni o pár decimetrů minul.
S koncem základní hrací doby přišla standardní situace, kdy Robert Hrubý zleva posadil centr na hlavu Patrizia Stronatiho, který trknul míč hlavou, ten cinknul o zadní tyčku a golman Fryšták jej vyrazil až z brány – 2:0 a bylo jasno, že soupeř si po dlouhých dvou měsících neodveze z Ostravy ani bodík.

Výhra se nerodila lehce, ale tři body se počítají. Není to tak dávno, kdy jsme takové zápasy pravidelně prohrávali gólem ze závěrečných minut. Letos se nám povětšinou daří tyto zápasy lámat v náš prospěch a prozatímní čtvrté místo na konci zimní části je prostě super. Je třeba ale uznat, že výkony našich hráčů už nejsou optimální a zimní pauzu potřebujeme jako sůl. Zase potrénovat, mírně tým doplnit a na „jaře“ zase začít ligu válcovat. Tak snad v pátek bude tříbodová rozlučka se „superpodzimem“.

BP
Hellik