Baník - Bohemka 1:0

Po nedělním ligovém derby přijel poprvé v jarní sezoně do Vítkovic klokanní celek z Vršovic. Opět šlo o hodně, jednalo se totiž o semifinále poháru. Hosté chtěli baníkovcům konečně po více než 270 minutách vstřelit alespoň branku a pokusit se o překvapení, proti tomu domácí chtěli potvrdit roli favorita a postoupit do květnového finále.

Což se podařilo a naši kluci jsou jeden zápas od Evropy. A vzhledem k tomu, jaká mužstva se probojovala do semifinále letošní Evropské ligy, je tady vcelku reálná možnost, že ten jeden úspěšně zvládnutý zápas může znamenat dalších šest pohádkových zápasů ve společnosti evropských klubů!

FC Baník Ostrava - Bohemians Praha 1905 1:0 (1:0)
Střelec: 12.Hrubý
ŽK: Jánoš - Šmíd, Vaníček, Dostál
Diváků: 10712
Rozhodčí: Marek, Blažej, Hock

Sestavy:
FC Baník Ostrava: Budinský – Pazdera, Procházka, Stronati, Fleišman (C) – Fillo, Jánoš, Hrubý (85. Mešaninov), Granečný (46. Holzer) – Kuzmanović, Šašinka O. (70. Jirásek)
Bohemians Praha 1905: Valeš – Hůlka, Šmíd, Pokorný – Dostál, Jindříšek (C) (60. Hašek), Vacek, Bartek – Reiter (77. Záviška), Puškáč (64. Yusuf Helal), Vaníček

Mé poopavské prognózy se nenaplnily a hostující kouč Hašek poslal na hřiště snad s výjimkou v lize chytajícího brankáře Fryštáka to nejlepší, co má k dispozici. Na straně domácích si nucenou ligovou pauzu proložil ostrým zápasem Martin Fillo, hrát mohl i pro ligu čerstvě vykartovaný pilíř zadních řad Jiří Fleišman. Celkově šlo o zápas, který moc fotbalové krásy neukázal. Osobně se mi však líbil více, než nedělní derby. Čisté gólové šance jsme sice prakticky neviděli, ale za rozvahu a fotbalové řešení obtížných situací zaslouží oba celky palec nahoru. V tomto mě zaujala především Bohemka, jak si její zadní řady neváhaly dát pár rychlejších (a přesných) přihrávek z první, a tím se dostat z problémové situace a vklidu podržet míč vzadu. Na druhou stranu tímto řešením dávali dost času baníkovcům, aby se v dostatečném počtu dostali za míč a zahustili tak svou polovinu. Pak už musela Bohemka tvořit na přehuštěném prostoru a to jí naštěstí moc nešlo. Nepřišly žádné centry do vápna, ani střely ze střední vzdálenosti. Pohárový brankář Budinský se musel v bráně docela nudit.
S tvorbou útočných akcí to však nebylo o moc lepší ani na druhé straně, bylo vidět jak hlavně při centrovaných míčích chybí Diopův nebo Barošův důraz ve vápně soupeře. Ondra Šašinka působil, jako by ho zápas moc nebavil, navíc prakticky každou naši útočnou pološanci utnul rozhodčí Marek odpískáním jeho útočného faulu. Když se v 60. minutě kousnul a ve sprintu zabojoval postupně snad s trojící protihráčů, tak měli hosté rázem problémy a Vaníček musel zatáhnout za záchrannou brzu, za kterou právem viděl žlutou kartu. Takovou zarputilost bych ale chtěl vidět celý zápas, dokud si únavou neřekne o střídání. Tak třeba ve finále to přijde.
Tohle už se ale odehrávalo za stavu 1:0, jelikož ve 12. minutě rozradostnil přes deset tisíc fanoušků v ochozech střelec posledních dní Robert Hrubý. Po krátké trmě vrmě ve vápně soupeře si našel vypadlý míč a z první poslal dělovku vpřed, kterou nechytatelně do protipohybu brankáře tečoval hostující Šmíd.
Ještě jeden moment Ondry Šašinky je potřeba vypíchnout, a sice situaci z 35. minuty, kdy z brankové čáry posílal míč "do ohně" na malé vápno a tam si ho obranným skluzem málem uklidil do sítě jeden z obránců hostí, naneštěstí pro nás trefil jen tyčku Valešovy brány.
Jestli jsem v neděli tvrdil, že se zápas úplně nepovedl Adamu Jánošovi, tak za pohárový výkon zaslouží absolutorium, protože si nepamatuju, že by mu nějaký míč utekl, naopak jeho dvacetimetrový sprint a čisté odebrání míče skluzem u béčkových sektorů byla gattusovská paráda. To spíš jeho žlutá karta v 67. minutě vypadala přes celou šířku hřiště velmi sporně.
Uznání zaslouží i početný hostující kotel, který i v průběhu týdne dokázal obsadit šestivagónový speciál a slušně zaplnil sektor pro hostující fanoušky. Ti domácí, ač jich oproti neděli pět tisíc ubylo, podali mnohem lepší výkon než v derby a zejména závěrečné nastavení, kdy se fandilo naplno a ve stoje bylo parádní. A to to ještě Jirka Fleišman ze hřiště hecoval do větších a větších obrátek, prostě paráda!

22. května si to na neznámém místě rozdáme se suverénem posledních měsíců - pražskou Slávií. Je potřeba na rovinu uvést, že poslední dva výkony by, ač byly vítězné, na vítězství nad takto silným týmem nestačily. Musíme dát dohromady alespoň jednoho z našich útočných buldoků a doufat, že se nikdo další nezraní, protože ten kádr zas tak široký nemáme. Bude to finále, bude to svátek, může se tam stát cokoliv, tak si pro ten pohár pojďme!!!