Rozhovory ze Zlína

Baníkovci zašli před kotel, poděkovali a zmizeli v šatně se sklopenými hlavami. Zklamaný Žůrek usedl na lavičku, Opiela se usmíval jako sluníčko a Uličný si vychutnával svůj první (!!!) postup do jarní části domácího Poháru. Všechny tři jmenované se podařilo dostat před kecafon.

Otázka: Libore, jak bys zhodnotil dnešní zápas?
L. Žůrek: První poločas byl z naší strany hodně špatný, ale ve druhém jsme po brance Zlín zatlačili a měli jsme dostatek šancí. Jejich proměňování je ale naše slabina, veze se to s námi hodně dlouho. Herně to není špatné, ale nedáme góla.

Otázka: Proč jste nehráli tak, jako v poslední půlhodině, od začátku?
L. Žůrek: V prvním poločase to bylo otevřené, bylo tam hodně centrů, ale my jsme se blbě doplňovali. V prvním poločase jsme se snažili dostat do šance centry, bylo jich šest nebo sedm, ale před brankou chybělo zakončení. V druhém poločase jsme hráli nátlakovou hru a kromě té branky jsme Zlín do ničeho nepustili.Dneska jsme si to opět prohráli sami.

Otázka: Co chybí v zakončení? Klid nebo měl Zlín štěstí?
L. Žůrek: Ne, je to v nás, je to náš problém. Měli jsme asi pět šancí a zase jsme je nedali. Možná chybí trochu ten klid. Někdy vám tam spadne všechno, jindy nic. To je fotbal.


Rozhovor s Lukášem Opielou

Otázka: Spokojenost?
L. Opiela: Pouze s postupem. Určitě máme stále co zlepšovat. Postup by nám mohl pomoci psychicky, protože jsme byli hodně na dně. Není se čemu divit… Teď musíme jít od zápasu k zápasu a doufat, že začneme získávat body.

Otázka: Myslíte, že jste si svým výkonem vybojoval místo v základu pro sobotní zápas s Libercem?
L. Opiela: Já si věřím, věřím si do každého zápasu. Ale o tom, jestli dostanu důvěru, rozhodne trenér. Když mi ji dá, budu se samozřejmě snažit odvést co nejlepší práci.

Otázka: Nebudete na sobotu unaveni?
L. Opiela: V tom nevidím problém. Člověk se vyspí a bude to dobré.

Otázka: Jaká přesně byla vaše dnešní úloha?
L. Opiela: Já jsem byl volnější podhrotový hráč. Toto mi sedí. Myslím, že tento systém by nám mohl vyhovovat. Uvidíme, jak se nám tento nový systém dostane do krve.


Trenér Uličný na hrací ploše

Otázka: Viděl jste dnes nějaké zlepšení?
P. Uličný: No tak něco tam bylo. Ale tohle je pořád jenom pohár. Je to K.O. systém, můžeme třeba postoupit hodně daleko. Ale pro mne je prvořadá liga. Tam chybí do konce ještě dvacet nebo devatenáct zápasů a pro nás bude důležité ligu pro Zlín zachránit. Musíme si vzít ponaučení z těch sedmdesáti minut, takhle bychom měli hrát všechna utkání. A těch posledních dvacet minut – takhle se zase nesmí hrát. To bylo zbabělé! I když jsme vyhráli, já musím hráčům poděkovat pouze za sedmdesát minut. Protože kdybychom narazili na kvalitnějšího soupeře nebo nás nepodržel brankář, těch posledních dvacet minut by to zhatilo. Měli jsme hodně štěstí…

Otázka: Proč k tomu došlo?
P. Uličný: To nevím, zeptejte se hráčů. Zeptejte se hráčů, protože pro mne to je tak velké zklamání, že nemají to sebevědomí, tu sebedůvěru. Zkrátka si říct „Jsem borec, jsem fotbalista.“ V ničem jiném to nevidím. Zase se báli o výsledek a já nevím, jak to z nich dostaneme.

Otázka: Těší vás, že jste vyřadil Baník – tým vašeho bývalého působiště a trojnásobného finalistu posledních ročníků Poháru ČMFS?
P. Uličný: Tak já to neberu. Ale abych to nezlehčoval – je to pro mne strašně velký úspěch. Jsem rád, že postupujeme dál, ale já pokaždé říkám, že liga je pro mne prioritou.