Vzpomínka Old?icha Foldyny
na jeden z nejslavn?jších zapasu Baníku s CDKA Moskva

V jednom známem hitu skupiny Katapult se zpívá
Až se bude psát rok 2006, až….

Rok 2006 je minulostí, n?kolik dní si zvykáme na letopo?et 2007 a p?emýšlím, jaké významné fotbalové události nás ?ekají. Krom? b?žných ligových utkání nás ?eká i d?ležitý kvalifika?ní zápas s reprezentací N?mecka o postup na Euro 2008, ale s letopo?tem, který kon?il ?íslici 7 je spojen i jeden velmi slavný zápas Baníku a na letošní rok p?ipadá 60. výro?í, kdy se toto utkání sehrálo. Pokud budete mít zájem, tak si p?e?t?te vzpomínku hrá?e, který byl jeho p?ímým ú?astníkem.

Old?ich Foldyna pat?í do galerie postav, které ostravskou kopanou neopustili ani po odchodu z h?išt?. P?ed?asn? musel zanechat aktivní ?innosti pro nemoc, ale jako trenér a dlouholetý sekretá? krajského svazu se v?nuje fotbalu stále. Nesporn? pat?il na h?išti Staré St?elnici k nejpoctiv?jším a také k nejvýkonn?jším hrá??m ostravského mužstva a oporám obrany.

Bezesporu nejv?tším zápasem, který jsem vybojoval v dresu Slezské, bylo utkání s CKDA Moskva 6.11.1947 na vítkovickém stadionu. Bylo to vzrušující st?etnutí vysoké úrovn? a jist? na n? dodnes vzpomínají jeho p?ímí ú?astnici, ale také diváci, kterých bylo tolik, že se ani na všechny zájemce nedostalo.



Vzpomínám si na pe?livou p?ípravu, kterou jsme pod vedením trenéra Kuchynky p?ed zápasem absolvovali. Dva dny p?ed utkáním jsme m?li trénink na stadionu VŽKG, abychom si zvykli na trávní. Byli jsme doma na škvárovém povrchu Staré St?elnice a tak p?echod nebyl snadný. Soust?ed?ní jsme m?li ve Frenštát?, odkud jsme p?ijeli zp?t do Ostravy až hodinu p?ed za?átkem boje. P?ed Hrabovou jsme na pokyn Kuchynky vysedli z autobusu a šli n?co p?es kilometr p?šky. Náladu m?li všichni výbornou! Kuchynka um?l mužstvo p?ipravit a musím ?íci, že ho považuji za nejlepšího trenéra, se kterým jsem se setkal.

Zápas s CDKA Moskva byl velkým utkáním, m?l mnoho dramatických okamžik? a zvrat?. Naši hosté m?li výbornou výkonnost a slavné jméno, vždy? dva roky neprohráli! Poda?il se husarský kousek a diváci bou?ili nadšením, když Lojza Pš?olka dv?ma p?ekrásnými st?elami p?ímo do horního rohu branky p?ekonal skv?lého Nikanorova. Po utkání bylo moc slávy a gratulovala nám nejenom celá republika, dostali jsme telegrafická blahop?ání i ze zahrani?í.



Tento výsledek nám otev?el cestu do Evropy, vlastn? i o kousek dále. Byli jsme na zájezdu ve Francii a pak i v Alžíru. Jak vím, v Ostrav? se napjat? ?ekalo na výsledky a naši p?íznivci mohli být spokojeni: vyhráli jsme v Miramas 8:1, potom v Alžíru nad výb?rem m?sta 6:0 a ve finále turnaje nad švýcarským celkem Young Fellows 3:2.

Z mnoha vzpomínek na stovku zápas? v dresu Slezské se mi vybavuje jedna z jiného zájezdu, který se uskute?nil v roce 1945, kdy jsme navazovali styk s polskými fotbalisty. Autobusem na d?evoplyn jsme odjeli do Krakova k zápasu s Wislou, jenže autobus jsme museli skoro do každého kopce tla?it. Ale š?astn? jsme dojeli a druhého dne jsme nastoupili p?ed hledišt?, ve kterém se tísnilo 25 000 divák?. I oslabené sestav? bez K?ižáka, Šajera a Vidli?ky, kte?í v té dob? sloužili u tankist? a nebyli uvoln?ni, jsme vyhráli 4:2. I p?es nep?íze? domácího rozhod?ího, se kterým jsme nebyli spokojeni, jsme vyhráli po p?kném výkonu.

No je nevid?t, že s muží?ky v ?erném jsou problémy odjakživa… A pokud Vás tento ?lánek zaujal, najdete tady p?íšt? i vzpomínku trenéra Kuchynky.