Bitvu vyhrajeme. I za cenu obětí.

Tři dny jsem se rozhodoval, zda tento článek napíšu. Tři dny jsem hledal pro i proti. Tři dny jsem uvažoval, zda přilít vodu do již tak hodně rozžhaveného problému. Nakonec jsem se rozhodl pro. Jedním z důvodů je i to, že se snažíme být objektivní, i když naše objektivita je limitována skutečností, že ne vše se dozvíme. Pokud je tedy pravda někde jinde, hluboce se za svou nevědomost omlouvám.

V pondělí 28. května krátce po devatenácté hodině na teplickém fotbalovém stadionu hráči Baníku září spokojeností, protože právě získali tři body v souboji posledního ligového kola proti domácím. Ty tři body jsou pro tým veledůležité – znamenají, že bodový zisk vystačí na získání vypsané finanční prémie dvou a půl miliónů korun, které se rozdělí mezi kádr. Dobrý závěr ligy, nabobtnání bankovního konta, odjezd na zaslouženou dovolenou – s touto vidinou hráči sedají do klubového autobusu a jedou noční republikou domů.

Také v klubu je spokojenost. Na pohár se sice nedosáhlo a sedmé místo poněkud mrzí, ale mluví se o výborném jaru, o spokojenosti se hrou mužstva, o síle a charakteru týmu. Zdá se tedy, že nic nebrání v tom, aby si všichni dali pauzu a odpočatí se sešli na zahájení letní přípravy.

Nevím přesně kdy, ale najednou došlo k ráznému škrtu přes rozpočet. Béčko je v kritickém ohrožení sestupem a je třeba ho zachránit. S kádrem béčka to nepůjde, musí pomoci áčko. Mnohým z těch, kteří byli v Teplicích ještě před týdnem tak šťastní zmrzl úsměv na rtech... Máte zaplacenou dovolenou? Zrušte ji, budete hrát za béčko! Máte naplánovanou svatební cestu? Přesunout, jdeš hrát za béčko! Na jak dlouho? Dokud to nezachráníte! My nebudeme mít dovolenou? Jste profesionálové, budete hrát za béčko a zachráníte soutěž!

Hmmmm... Já souhlasím s tím, že profesionál má fotbal jako své zaměstnání a pokud mu zaměstnavatel řekne, že půjde v neděli na šichtu, tak zkrátka musí jít. S tím nemám problém, s tím se nedá nic dělat. I proto se mi nelíbí postoj jednoho z těch, kteří měli v sobotu v Kravařích hrát, ale on se sebral a poitalsku zmizel. Hodil tím rukavice do obličeje těm, kteří situaci překousli, dovolené odvolali nebo na ně poslali své partnerky samotné. Já vím, že svatební cesta je v životě většinou jenom jedna, ale situace se snad dala řešit i jinak. Ale nevím – možná že ne. Soudím pouze podle toho, co se ke mě dostalo. Pokud to je jinak, tak sorry.

A nejde jenom o dovolené. Radim Řezník, kterého mnozí z nás před sezónou ani neznali a který proletěl jako blesk z mládežnických týmů až do základního kádru áčka pro jarní část ligy, přišel o start na mistrovství světa do dvacet let v Kanadě. Oficiálně si sice můžete přečíst, že se tak stalo po zralé úvaze, že má za sebou těžkou sezónu, že byl přetěžován, že se tak stalo i přes doporučení hráčova agenta. Nevím, ale při pohledu na Radima v neděli v Kravařích moc vesele nevypadal... Místo Kanady MSFL. Dovolenou neřeším – při účasti na MS by ji neměl také. Myslím si ale, že by si za své výkony zasloužil něco jiného než zachraňovat béčko. Ale možná, že se zase mýlím. Možná, že se tak Radim opravdu rozhodl sám...

To, s čím vám největší vnitřní problém, je otázka, proč to vše nechal Baník vyhrotit až tak daleko. Situace béčka byla špatná v podstatě celou sezónu, došlo sice ke dvěma výměnám trenérů, ale ani to moc ovoce nepřineslo. Viděl jsem prakticky všechna utkání naší rezervy a domnívám se tedy, že mohu soudit objektivně. Ostatně existenci největšího problému potvrdil nedávno i pan Lička – béčko není tým. Béčko je skupina 6-7 hráčů, k nimž se podle situace a potřeby připojovali ti či oni hráči z áčka nebo dokonce z dorostu.

Ano, chápu, že jedním z poslání béčka je, aby se v něm vyhrávali nedostatečně vytížení hráči. Chápu i to, že je jakýmsi spojovacím článkem mezi dorostem a hlavním týmem. Na druhé straně vede taková frekvence pohybu k tomu, že nesehraný tým nastupuje v soutěži proti celkům, které hrají prakticky pořád ve stejné sestavě. Proti sestavě, ve které jsou hráči na sebe zvyklí a vědí o sobě. Při pohledu na hru našeho béčka to tomu tak velice často nebylo. Podle mého laického pohledu byl toto celosezónní problém, který se neřešil a řešit se začal teprve pár kol před koncem. A to docela drasticky a za cenu velkých obětí.

Doufejme jenom, že to vše povede skutečně k záchraně soutěže. Kdyby tomu tak nebylo, pak by to vše bylo opravdu ještě silnější kafe. Doufejme také, že situace nezmění poklidné klima v kabině. Doufejme, že hráči nastoupí k letní přípravě v takovém stavu, že se připraví na sezónu v pohodě a dobře. Překousněte to, hoši. Je mi jasné, že je to těžké, ale překousněte to.

Otázka „Proč?“ tady ale zůstává. Já ji odpovědět nemohu, to musí někdo jiný. Bude-li to ovšem chtít udělat...

PS.
Tento článek - tak jako mnohé další - podepíšu svým nickem. Mohl bych se podepsat jako „fanoušek“ či ho napsat jako „bába Blažková“. Neudělám to, i když cítím, že článek možná vyvolá nějaké reakce. Já jsem na ně připraven. Ostatně – když se o věcech mlčí, často se na ně brzo zapomíná. A to je špatně.