Odchod dalšího symbolu Baníku z Bazalů

O čem se během jara více či méně nahlas spekulovalo, to se v těchto dnech stává skutečností. Pavel Besta, miláček tribun, opouští svůj srdeční klub a ačkoli si to ještě před pár lety ani sám nedovedl představit – směřují nyní jeho kroky do Prahy. Po zimní zkoušce v Německu si mnozí z nás ani jinak jeho odchod nedovedli představit, nakonec bude v příští sezóně kopat za nováčka na Žižkově. Co tomu všemu předcházelo?


Pavel Besta se na Bazalech pohyboval už jako malý kluk (je veden, že je Baníkovec od roku 1988), prošel si mládežnickými týmy jak v Baníku, tak i ve všech reprezentačních kategoriích od 14 let. Jeho reprezentační kariéra se zastavila v U21, za kterou odehrál sedm zápasů.


K lize přičichl a pak se v ní natrvalo zabydlel ve svých osmnácti letech, kdy se v sezóně 2000/2001 poprvé objevuje na soupisce Baníku. První seznámení s ligou poznal na lavce v Příbrami v 15.kole, kdy Baník vyhrál 3:1, na hřiště se na své první minuty dostal v 19.kole doma s Budějovicema. Baník vyhrál 2:0 a Pavel v 89.minutě střídal útočníka Prohászku. V základní sestavě nastoupil poprvé ve 26.kole v Blšanech – Baník prohrál 3:0, tam také dostal první ŽK, následující kolo si zahrál na své oblíbené Letné – porážka 4:1, v posledním kole při dalším startu v základu Baník doma prohrál s Příbramí 1:0.


První výhru v základu poznal posléze, přinesl ji hned úvodní zápas následujícího ročníku – Baník vyhrál doma se Žižkovem 2:1. V tomto ročníku odehrál 28 zápasů v základu, chyběl pouze ve 26.kole, když Baník porazil Spartu 1:0 a střídal v následujícím kole v Liberci, kde jsme 1:0 prohráli. V následujícím ročníku to bylo 22 zápasů, když byl 4x střídán, 1x střídal a poprvé v kariéře byl vyloučen – hřiště musel opustit v domácím zápase s Příbramí už ve 33.minutě po druhé ŽK, Baník i přesto vyhrál brankou Svěrkoše z druhé půle.


V mistrovské sezóně chyběl 2x – ve 13.kole doma s Olomoucí (jeho památné šlápnutí na zahradě na hrábě) a ve 22.kole doma se Slávií, vše ostatní odehrál v základu a bez střídání. V následujících dvou sezónách nastoupil v základu ve všech šedesáti zápasech, nedohrál poslední vteřiny zápasu v Liberci, kde v nastaveném čase 2x vyběhl ze zdi a po dvou ŽK byl vyloučen, z následujícího pokusu se už Zápotočný trefil... V letošní, své poslední sezóně za Baník, odehrál na „podzim“ 16 zápasů v základu – chyběl pro nemoc v domácí kanonádě s Kladnem, v osmém kole v Mostě byl o poločase střídán a v posledním před zimní pauzou na Slavii byl potřetí v kariéře vyloučen...


Poprvé toto vyloučení pro něj znamenalo disciplinární trest, pro první zápasy jara trenér sestavil novou stoperskou dvojici (v trestu byl rovněž M.Klimpl), která svoji šanci využila tak, že zpět do sestavy se dostal už jen Maroš (a to většinou ne na stoperovi) a Pavel v jarních zápasech už pouze 3x střídal v závěrech zápasů s Jablonce, Budějovicema a v Teplicích. Dá se asi dost dobře odhadnout, že vypadnutí ze sestavy mělo dva důvody – jeden z nich byl sportovní (nová stoperská dvojice na jaře určitě nehrála špatně), druhý z nich začal prosakovat v průběhu jara – Pavel se ne a ne dohodnout s vedením klubu na prodloužení kontraktu, který končí v zimě.


Branek v dresu Baníku Pavel moc nedal – v lize ze hru žádnou, chodíval pouze na penalty v utkáních Poháru ČMFS (pravda jednou byl ochozy vyvoláván i u penalty v lize, ale trenér volání tribun nevyslyšel) a tak asi jediným gólem ze hry je branka z letošní zimní přípravy, kterou vstřelil hlavou po rohu do sítě Banské Bystrice. Počet zápasů se mu zatím zastavil na čísle 163, zlutých karet nazbíral celkem 22 (nejvíce za sezónu v mistrovské 5), červenil se - jak již bylo zmíněno – v lize třikrát.


Jedna perlička, jak okomentoval Pavlovo zranění na zahradě mistr nesmyslů za mikrofonem – určitě uhodnete kdo... „Toto je Pavel Besta, kterému se stalo zvláštní zranění, když šlápl na zahradě na hrábě. Úplně stejné zranění se stalo před lety René Bolfovi, když přenášel kočárek a udělal si výron.“


Tolik k Pavlovi čísla a fakta. Jaký je Pavel jako hráč a jako člověk? Jak již bylo zmíněno – je miláčkem ochozů, především pak kotle. Nikdy nechybí u děkovačky – ať už se vyhraje a hrne se tam celý tým, nebo po poražce – i když se před fanoušky hráčům nechce. Sám říkal, že se toto naučil od starších hráčů (Bolf, Slončík), kteří mu dali do fotbalového života mimo jiné to, že se fotbal hraje pro fanoušky a fanouškům je potřeba poděkovat za podporu, ať už zápas dopadne jakkoli. Nestalo se, že by Pavel odmítl rozhovor – ani ve chvíli, kdy mu do řeči moc nebylo – jako před pár dny, kdy i s ním na hřišti juniorka sestoupila.


Jako fotbalista Pavel měl a má své plusy i mínusy – kdyby byl dokonalý, kopal by někde za Real či Chelsea a ne za Baník, není liž pravda... Je vynikající – podle slov některých trenérů jeden z nejlepších v lize – při hře jeden jednoho, je hodně dobrý při dobíhání soupeře v brejku a následném obranném zákroku, má slušnou hlavu při obranných zákrocích. Pohříchu málo se zapojuje do hry dopředu, často hraje dozadu na gólmana, což mu je trenéry naopak vytýkáno. Téměř nechodí dopředu při našich standardkách, většinou to je on, co zůstává na půlce – možná škoda, výše zmíněný přátelák možná naznačil cestu, jak se může Pavel dostat i k ohrožení brány soupeře.


Pavel na Bazalech nepůsobil jen jako hráč. Jeho obliby u fanoušků si byli vědomi v marketingu i mezi sponzory – a tak se, ač zapřísáhlý abstinent, objevoval na reklamních záběrech pro místní pivovar, byl častým hostem různých společenských, kde Baník vysílal své hráče. I tady vždy působil skromně a usměvavě zároveň.


Herne zažil Pavel na Bazalech několik období – nejprve se jako nováček otrkával a sehrával s Bolfem, až se dopracovali do skvěle fungující dvojice, jejíž vrcholem byl titul. Po odchodu Reného do Francie se možná čekalo, že Bestič převezme ve stoperské dvojici dirigentskou taktovku – to mu moc nešlo, spolupráce s náhradou za Bolfa taky moc nefungovala a tak až do příchodu Maroše byla obrana Baníčku trošku slabinou. Po příchodu Maroše to začalo zase trošku lépe fungovat – slovenský reprezentant převzal řídící taktovku a Bestič vedle něj zase hrál svoje. Poslední fází byla letošní sezóna, kde to asi zas nebylo to pravé ořechové – vše to vyvrcholilo po zimní pauze, kde se už Pavel na hřiště dostával (za A-tým) pouze sporadicky. Jestli je hlavní příčinou sportovní hledisko či problém kolem nové smlouvy těžko říct, jak už to v našich zeměpisných šířkách bude zvykem – z každého asi trošku.


Popřejme Pavlovi v novém působišti pevné zdraví, sportovní úspěchy a také rozum v hlavě, ať jeho přestup neznamená i změnu vztahu fanoušků. I když myslím, že toto u Pavla nehrozí, pro mě asi pořád zůstane tím mladým usměvavým klukem, který vždy po zápase fanouškům zatleská a poděkuje.