Božka se ohliža nejen za Vanocami

Tož synci aj cérky, dluho sem se tu něukazala, bo sem nic nědopsala do patřične delky, aby to stalo za to posilať webovemu šefovi, kery tvrdi, že nikdy něspi. Včil je po svatkach, hafo debat tu je jak dyby na lidi lezlo jaro, už ani ta klikačka, co mi o ni Karlos tvrdil, že to je telefoni číslo, vas něbavi, tož sem hrabla do šuplika, jak tam strkam ledajake papiry s duležityma poznamkama a neco sem tam našla, tož to zabalim a pošlu, třeba to vrchni šef použije k obecnimu obveseleni…

Muj stary přišel nědavno dom s tym, že je misto fotbalu jakasik ogurkova sezona. Hned mi zasvitily očiska, bo mi ve sklepě došly ogurky a vanočni salat bez nich nejde zrobiť, obvolala sem paru tych fotbalovych klubu, ale nikde se take věci něnabizaly, enem take jakesik bezvyznamne kluby se zmiňovaly o jakychsi rybach, ale tych je včil u nas na rynku hafo. Volala sem aji do Znojma, ale ti mě rovnu poslali tam, kaj my posilame pražaky. Tož sem to s tyma ogurkama najspěš něpochopila či co. Počkam na stareho, ať mi to vysvětli a potem budu pokračovať v psani. Enem něvim, kdy to bude, bo stary vyrazil pro vanočni vyzdobu a už ho vyhližam delši dobu a furt nic. No snaď to něbude jak loni, to se přibelhal za tři dni s nědopitu flašku borovičky a snažil se mě přesvědčiť, že ho kdesik ošidili…

No, letos kromě tej flašky přismyčil aji jakusik opelichanu borovicovu haluz, ale možna ma pravdu v tym, že to byla jakasik vzacnosť, bo ho přivezli lesaci aj s policajtama a bylo to s plnu paradu, majaky blikaly, aji sirena si zakvičela. Na psani jaksik něbyl čas, ale chtěla sem vam tu přece enem cosik podstrčiť, ať se to trochu oživi, tož sem musela hrabnuť eště hlubši do šuplika a našla sem tam jakysik zapadnuty papir z pulky zaři…

O zešitych trochu inač.
Tož synci aj cérky, o tym fotbalu na Větrne hurce už tu bylo napsane dosť, tak se o tym něbudu dalej zmiňovať, ale napišu vam tu inči postřeh. Dyž už sem se dostala do tej stověžatej matičky, chtěla sem se aji trochu podivať po tych pamětihodnosťach a zkontrolovať, esli je ten nočni život taky jak o nim pišu v novinach. Tož sem po fotbale vyrazila do uliček, pěšky, aby mi nic něuteklo, ale asi sem si vybrala blby směr, bo se nikde nic nedělo. Tak sem došla až na Vypich na zastavku tramvaji. Vlezu do prvni, co přijela a malem sem zasej vystupila ven, bo tam byli jacisi divni chlapi, nahastrošeni jak středověci žoldaci a všeci měli na opasku připnuty kord. Zustala sem jak opařena, bo o tem sem nic něslyšela, že by tam mohla kehosik takeho potkať a něvystupila sem enem proto, že se zavřely dveři. Tož sem si řekla, že jednu zastavku to snaď přežiju a aspoň sem si tu partyju prohližala. Bylo jich osum a robili si ze sebe srandu. Na dalši zastavce se ale nahrnuli do tramvaje jacisi mladežnici, jedna děvucha kolem krku omotanu slavisticku šalu, dalši měli na sobě zešivane dresy a ostatni už byli taci něvyrazni civilisti. Ta s tu šalu si sedla vedle tych mušketyru a jeden se ji hned začal vyptavať, jaky že byl fotbal. Ja vim, že cizi rozhovory se posluchať němaju, ale bylo to take divne, že sem si němohla pomocť. A tak si tam ti dva povidali o tym fotbale, až naraz ten šermiř povida: „Ja bych se ti měl aspoň trochu představit, víš, u nás se říká Baník pičo.“ Děvuše v ten moment vylezly oči z hlavy jak šnekovi, bo viděla, jak je všeci ti šermiři sleduju a ostatni z teho slavistickeho chumla se začli posunovať na druhy konec tramvaje. Ale ten prvni zdělal z hlavy klobuk a řika : “Neboj, přece se tu nebudem prát, my toho máme za dnešek celkem dost a zítra druhé kolo, přijď se za náma podívat k letohrádku.“ Děvucha se očividně uklidnila, ale všecky zešivane dresy zmizely v taškach. Včil sa do debaty zapojili aji dalši šermiři a misto aby tekly potoky krve začlo byť v tramvaji veselo. Potem sme zastavili u byvaleho Maja, ten prvni šermiř si nasadil klobuk a zavelel: „Bando všeci ven!“ Naraz byla cela ta ozbrojena partyja na chodniku, zeřadili se a odpochodovali kajsi k Můstku. Až potem sem se dověděla, že tam byly bitvy dvě – jedna fotbalova a ta druha na takym věčim krtincu, keremu tam kdoviproč řikaju Bila hora, kde se bili cisařšti s moravskyma tajak před skoro štyrysta rokama. Tož včil uvažuju, esli ten naš Baniček něma aji vlastni armadu, dyž tu o prazdninach byly aji jakesik fotky ze střilaňa na Slezske...