S Baníkem u Turka - díl 3.

Čas odjezdu na druhý dnešní večerní trénink byl stanoven na 17:45 s tím, že kdo nebude včas na místě, nejede (platí pouze pro fanoušky). Chystali jsme se tři – ostatní zvolili jiný program. Zatímco ammy ještě stahoval fotky z karty do foťáku – jak jinak než na poslední chvíli – my se šarou jsme už vyrazili na místo srazu. Autobus už byl přistaven, hráči zrovna dorazili, všichni jsme nastoupili – a autobus se začal rozjíždět... Ujeli jsme asi 10 metrů a ve dveřích hotelu se objevil ammy. Autobus zastavil a ammy si užil své vteřiny slávy.

Dnešní večerní trénink provázelo chladné počasí – tipnul bych si to na 3-4 stupně nad nulou. Kdybych to v poledne nezažil a někdo mi vykládal o teplotách nad dvacet stupňů, nevěřil bych mu. Ten rozdíl byl opravdu nezvykle veliký. V reálu to znamenalo, že na trávě byla rosa a nám kolem hřiště kosa.

Ta ale určitě nebyla hráčům, kteří nejprve vyklusávali, výklus si prokládali podle pokynů Karla Kuly poskoky, během pozpátku anebo předkopáváním. Následovalo protahování s výdrží a dvě rovinky napříč hřištěm s úvodní pasáží ve formě drobných kroků. Následně se hráči rozdělili do čtyř skupin (brankáři měli začátek samostatný) a trénovalo se založení protiútoku ve čtyřech hráčích na jeden dotyk. S míčem se potom trénovalo až do konce tréninku – další fází bylo bago na 20 minut ve třech skupinách s dvěma hráči uprostřed.

Ke konci baga rozdal trenér Večeřa rozlišováky a následoval zápas na celém hřišti, při kterém trenér Večeřa v přerušeních hry vysvětloval to, jak by si to kterou akci představoval on. Hrálo se asi 15 minut, ale hodně času zabralo rozebírání situací a vysvětlování.
Modří: Vašek – Ricka, Cigánek, Pavlík, Križan – Mičola (Tomašák), Metelka, Ficek, Varadi – Zeher, Vrťo
Žlutí: Buček – Řezník, Neuwirth, Bystroň, Čoupek – Rajtoral, Marek, Otepka, Tchuř – Magera, Svěrkoš
Branka padla pouze jedna, když tvrdou střelu Metelky Buček vyrazil a dobíhající Vrťo doklepl do branky.

Finálovou činností pod světly reflektorů bylo nacvičování standardních situací. Z různých pozic centrovali střídavě Ficek, Otepka, Zeher, Rajtoral a Tomašák a před obě branky nabíhali na centr hráči z hranice šestnáctky. Poslední akcí tréninku bylo kopání penalt a pokusů z kruhu před vápnem. U penalt bylo 10 kliků za to, když si sáhnul brankář na míč, a 20, když hráč netrefil branku. Na jedné polovině klikovali desetkrát Varadi (střela k tyči), Ficek (doprostřed branky) a Cigánek (k tyči), dvacítku kliků si dali Ricka (tvrdá bomba do břevna) a Mičola (po zemi centimetry vedle tyče). Při střelbě z oblouku bylo 20 kliků za netrefení branky – paže pocvičili Mičola, Zeher, Metelka, Pavlík a Ricka. A aby to ostatním nebylo líto, dali si to pak úplně všichni.

Jak už jsem napsal – cesta k tréninkovým hřištím trvá asi 10 minut, ale je docela zajímavá. Nejen tím, že na stromech kolem cesty rostou citróny a mandarinky, ale i tím, že 300 metrů od luxusního hotelu je úplně jiný svět... „Nejlepší“ jsou architektonické skvosty v podobě bez ladu a skladu postavených chatrčí, které mají na střechách i pět satelitních antén.

Do kulečníkové partie ještě zbývá trochu času a proto ještě napíšu pár řádků o našem hotelovém komplexu. Dnes po obědě jsme podnikli fotografickou túru a probádali jsme letem světem jeho větší část. Narazili jsme na tři hlaví budovy, obrovský venkovní bazén, vnitřní bazén, budovu s posilovnou a squashovou halou, venkovní tenisové kurty, menší budovu s masážemi, budovu diskotéky, venkovní amfiteátr s jevištěm, hřiště na minikopanou i jedno fotbalové hřiště normální, hřiště na beachvolejbal a na basket. Naprostá většina z těchto budov a zařízení je vzájemně propojena krytými chodbami – ať už zděnými nebo celtovými. Došli jsme až na pobřeží moře, kde si kulajar ve svých 43 letech poprvé sáhnul na mořskou vodu. :-)))) Ono se není co divit – koupání a plavání považuje za ztrátu času a nic jiného se na dovolené u moře dělat nedá... Jezdí proto na dovolenou s rodinou jinam. Dneska jsme moře viděli, zítra nebo některý jiný den máme v plánu smočit nohy po kotníky.

Tak a to by pro dnešek stačilo. Jdeme zahrát ten kulec, možná zkusíme i nějakou jinou pohybovou aktivitu a zcela výjimečně – i když tomu ani nevěřím – se stavíme na baru.

Nejlepší hláška večerního tréninku: „Kurva Vášo, ty máš tu ruku teleskopickou!“ (slova jednoho z neúspěšných střelců).