Noční přivítaní týmu na letišti

Asi padesát se nás sešlo po půlnoci ze čtvrtka na pátek na letišti Leoše Janáčka v Mošnově, abychom alespoň tímto způsobem dali klukům najevo, jak moc si vážíme jejich heroického výkonu v moskevských Lužnikách. Na našem odhodlání neubral nic ani fakt, že jsme museli na ty krásné chvilky kvůli hodinovému zpoždění letu počkat o něco déle než jsme původně zamýšleli. Celá noční akce znovu ukázala, jak pevně jsou fanoušci s manšaftem spojeni. Všem, kteří obětovali kvůli Baníku byť pouze takovou maličkost jakou je pár hodin spánku, patří velký dík. Děkovat vlastně není ani potřeba - Baníček za to vždy stojí!


Když letadlo v 01:57 dosedlo na přistávací plochu, seskupili jsme se v příletové hale, vytvořili (trochu neforemný) špalír a čekali na naše hrdiny. Chvilku trvalo než si kluci vyzvedli svá zavazadla, ale po chvíli již přicházeli po skupinkách či jednotlivě. Pokaždé, když se někdo objevil ve dveřích, se spustil huronský řev a velký potlesk. Hráči i funkcionáři si s námi plácli, navzájem jsme si poděkovali a poklepali se po ramenou.


Jako poslední - kvůli rozhovoru pro televizi - se objevil ve dveřích trenér Karel Večeřa a ten se také dočkal největších ovací. Došlo i na pár dárků - zatímco trenér dostal něco archivního z prosluněných strání jižní Moravy, do kabiny putovalo něco sladkého (netekutého samozřejmě). Pak se šlo ven a zatímco se do útrob autobusu ukládala poslední zavazadla, zazpívali jsme hráčům hymnu a přidali i pár pokřiků. Poté už koráb odjel směr Bazaly a my jsme se vydali s krásnou vzpomínkou každý po svém. Ještě jednou všem velký dík.