Zlín z pohledu fanouškovského

Či já vím, kolik nás tam bylo? Tisíc? Patnáct set? Dva tisíce? No v každém případě nás tam bylo opravdu hodně a v ochozech jsme hlasově jasně dominovali. Domácí padesátihlavý kotlík neměl šanci, v podstatě se svým „Zlínečkem“ hlasitěji prezentoval pouze po našich pokřicích typu „Co vás tak málo?“ či „Co jste tak ticho?“. Hlavní tribuna se z pohledu domácích do fandění nezapojovala vůbec.

To nám ale samozřejmě nevadilo. „Své lidi“ jsme měli i jinde než za severní brankou a bylo z toho několik velice zdařilých odpovídání jedné strany druhé. S sebou jsme přivezli také celou řadu vlajek, k vidění byly tuto kusy: Ostravica granica fans z FM, FCB 1922, Slušovice, Prajzáci, Vlajkonoši domácí (tu vystřídala v cca 35. minutě vlajka AC), Barabi, Sokolka Kopřivnice, Vratimov, Fans Vítkov (na boční nové tribuně) + dvě šachovnice. V našem i zlínském kotli visely transparenty R.I.P. Honzo Stričko jako vzpomínka na páteční incident v Rakovníku, při kterém údajně jeden z Romů smrtelně pobodal příslušníka pravice.

Pojďme k fotbalovějším věcem - v úvodu zápasu poněkud zapadlo zlínské choreo, které vytáhli domácí právě ve chvíli, kdy dali první gól z penalty. Na prvním transparentu byla rovnice „SPORT = BULVÁR“, na druhém jméno redaktoru Deníku Sport Koštuříka a piktogram dámského přirození se znaménkem „rovná se“ mezi jménem redaktora a obrázkem. Domácí fans reagovali tímto způsobem podle jejich názoru naprosto smyšlenou fůzi Zlína se Slováckem, kterou popsal ve svém článku právě zmíněný redaktor.

My jsme se prezentovali velice zdařilým choreem v minutě šesté, když jsme sestavili z jednotlivých pásů obrazec přes celý náš sektor. Ve Zlíně se prodával Bazal číslo 100 a právě toto jubileum bylo tématem našeho chorea. Obrazec znázorňoval známé záhlaví nejstaršího ultras zinu u nás, držel se dostatečně dobře a dlouho. Možná mohly některé části sektoru podržet ještě déle a nedát přednost sledování obrovské šance zlínského Bači. Ale celkově – výborný dojem. Dík patří zejména tvůrcům.

O hlasovém supportu – který byl vynikající celý zápas – již řeč byla, nutno zmínit i support světelný. Pár prvních ohňů zahořelo v našem kotli kolem dvacáté minuty a bylo celkem efektní, jak se jednotlivá ohniska světla posouvala postupně po kotli. Přimhouřit oko se dá možná i nad tím, že na hřiště padne jedna dýmovnice. Budiž – bula daleko od hráčů a snad nikoho přímo neohrozila. Jestliže tam ale letí další už v době, kdy rozhodčí jedná s kapitány a halvním pořadatelem, pak už je to horší. a jestliže vletí na plochu ještě oheň ve chvíli, kdy už odešel od kotle kapitán Otepka a rozhodčí se chystá zahájit hru, pak je to už opravdu zarážející a zasloužilo by si to ocenění jinými slovy... Nevím, kolikrát musí sudí varovat, že zápas ukončí, ale v neděli jsem se opravdu bál, že to udělá. Nevím, jestli by se tomu frajerovi, co tu poslední světlici hodil, jelo domů raději s kontumačním výsledkem 3:0 než s výhrou, při které jsme dali pět branek.

Ohně ale nehořely pouze na naší straně tribuny. V době dýmovnicové mlhy se prezentovali jedním světlem u rohového praporku i domácí. Nad tím mávám rukou, ale pokřik zlínského kotle „Pískej konec“ ve chvíli, kdy se hlavní sudí bavil o incidentech u středové čáry, byl opravdu trapný... Opravdu by zlínský kotel těšilo vítězství, dosažené tímto způsobem? Doufám, že ne...

Celkově to byla z pohledu fanouška vydařená neděle. Fajný výjezd, kupa branek, trocha srandy s pyrem, brzo doma a hlavně tři body v kapse. Na Spartu snad bude plno, snad se z ní neposereme a snad se nechytne zrovna na nás. Brrrrr – co to píšu za bludy? Končím. Howgh.