Forest: Beru prohru na sebe

V sobotu odpoledne před nedělním zápasem jsem ho náhodou potkal u pokladny v ostravské Hypernově. Po přátelském pozdravení a menší gratulaci k narození syna jsem mu popřál také hodně zdaru do zápasu a také to, ať nám nedá branku. Říkal, že ještě neví, zda bude hrát v základu, a na tu branku řekl: „Uvidíme.“ Taky slíbil, že přijde po zápase do mix zóny. Forest skutečně přišel, moc do řeči mu ale nebylo...

Libor Žůrek: "Co k tomu říct? Něco takového jsem snad ještě nezažil.

Jsem z toho hodně špatný. Zápas jsme měli výborně rozehraný, ale pak se to zbortilo jako domeček z karet. Navíc to bylo v televizi, tak dobře rozehraný zápas musíme dohrát.“ Ve druhém poločase jsi měl obrovskou šanci zápas prakticky rozhodnout. Jak to tam bylo, že tě Vašek vychytal? L. Žůrek: "Jo, to byla tutovka. Měl jsem to vyřešit úplně jinak. Chtěl jsem mu to tam prostrčit, ale bohužel mě Váša mě zná velmi dobře, má mě přečteného ještě z Baníku. Vykryl mi střelecký úhel a já už jsem to nestihl umístit. Jeho zákrok byl super, dobře vyběhl."

Dalším rozhodujícím okamžikem zápasu byla penalta a vyloučení Malého. Co k tomu? L. Žůrek: "Konečný výsledek penalta určitě hodně ovlivnila a také to následné vyloučení. To byl pro nás hodně nečekaný zlom v zápase. Do té doby jsme soupeře k ničemu nepustili. Pak jsme dostali třetí gól a nakonec už to byla křeč z naší strany. A samozřejmě i moje nevyužité šance. Já ale považuji za úplně rozhodující okamžik moji neproměněnou šanci na začátku druhého poločasu. Kdybych ji dal, možná bychom to dotáhli. Ale to jsou jenom kdyby – ty ve fotbale neplatí."

Se smutným Forestem jsme ještě chvilku pokecali u našeho autobusu a předali mu také malý dárek pro syna Sebastiana. Z hecu jsem mu ještě „poděkoval“ za to, že nám ten gól opravdu nedal, odměnou za hec mi byl patřičný úšklebek. Žůro, sorry – dej ty góly někomu jinému. A klidně každému tři. Přejeme ti to.