Klimpl miluje Motherwell

Maroš Klimpl je ve skotském Motherwellu velmi oblíbený. Dokazuje to jeho obsáhlý rozhovor pro Steelmen Magazin
Neděle, 25. ledna 2009

Dundee United byl možná šokován ohromujícím vítězstvím Motherwellu 4:0 minulou neděli, ale stejně překvapený byl hráč v centru veselého zmatku oslavující druhý gól. Maroš Klimpl poprvé od dlouhodobého zranění skóroval za svůj klub, když jeho tvrdá střela z rohu pokutového území skončila v levém dolním rohu sítě.. Slovák - který nyní zvládl přeměnu obránce na středového hráče a který začínal jako útočník v mládežnickém týmu Dynamo Dolný Kubín - prohlásil, že nikdo nemohl očekávat takový rychlý návrat do formy. „Nejsem žádný stroj na góly,“ směje se. „Pravidelně jsem dával góly za žáky, ale nyní tak jednou za rok.“

Dvacetiosmiletý hráč má dobrý start do roku 2009, který lze přirovnat k pocitům po jeho „výročním“ gólu v minulé sezóně. V kvalifikaci na Mistrovství Evropy vstřelil za Slovensko gól proti Irsku v Bratislavě, vyrovnal na konečný stav 2:2.

„Gól jsem dal hlavou po rohu. Měl jsem ohromnou radost, po gólu jsem uběhl asi 80 yardů.“

Klimpl byl ve Fir Parku celkem neznámý, když přišel minulé léto na čtyřměsíční hostování (smlouvu nedávno prodloužil do konce sezóny), ale měl zkušenosti z dlouholeté profesionální kariéry včetně reprezentační a Poháru UEFA. Hrál několikrát za národní tým, užil si premiérový duel proti Adrianovi Mutu, ochutnal zvláštní atmosféru finále národního Poháru, Čelil hvězdám Ajaxu a Heerenveenu. Překonal nepříjemný začátek působení ve Fir Parku (vážné zranění) a nyní se mu pod vedením trenéra McGhee daří.

Klimpl má 17 startů za reprezentační tým své země, což je druhý nejvyšší počet v jeho současném mužstvu - nejvíce repre startů má Stephen Craigan. Za slovenský národní tým hrají také Martin Škrtěl z Liverpoolu, Szilard Nemeth, bývalý hráč Middlesbrough a exRanger Filip Sebo. Jeho dosud poslední start za reprezentaci byl v nešťastném a bláznivém utkání Slovenska proti Walesu v Trnavě čtyři dny po výše zmíněném gólu. Wales vyhrál 2:5.

„Vzpomínám na svůj poslední zápas za reprezentaci mé země, ale bylo to hrozné.Craig Bellamy dal dva góly a byl hvězdou utkání. Pro mě to byl špatný den. Zato můj debut byl fantastický. Zápas proti Rumunsku na Kypru, mým protihráčem byl Mutu. Hrál přímo na mě, soupeřili jsme 45 minut. Je to velký hráč!“

Klimpl nedávno prodělal úspěšnou proměnu ze stopera na záložníka. Ze začátku musel na svou šanci dlouho čekat kvůli zranění, které si přivodil těsně před svým příchodem z dánského Midtjyllandu. Po velmi frustrujícím období rehabilitace se v posledních dvou měsících stal pevnou součástí týmu, oblíbil si život ve Skotsku a styl hry týmu, touží po návratu do horní poloviny tabulky.

„Líbí se mi tu – cítím se dobře, má rodina tu je se mnou a vše je v pořádku.“ říká. Ze začátku jsem byl zraněn, což pro mě bylo špatné, v mojí kariéře jsem nikdy nebyl zraněn na tak dlouhou dobu, takže to pro mě bylo něco zcela nového a byla to pro mě těžká doba.
Nicméně kluci v kabině byli super a opravdu mi pomohli; všichni hráči byli velmi přátelští a po celý čas byla v šatně sranda. Teď jsem v pohodě, což je pro mě nejdůležitější. Užívám si to tu a chci udělat vše nejlepší pro můj tým.
Mám rád zdejší atmosféru a styl hry, která se tu hraje – je o dost rychlejší než v české nebo dánské lize. Hrajeme krásný fotbal, není to typický skotský styl hry s dlouhýma balónama a hlavičkama, což je o hodně lepší. Manažer chce, aby si fotbal užívali jak hráči, tak diváci - a to je velmi hezké, když má trenér takovouto strategii.“


Klimpl se vrátil do „starých kolejí“ svým víkendovým gólem jako když začínal svůj sportovní život v útoku Dynama Dolný Kubín. „Byl jsem zvyklý dávat hodně gólů, ale pak trenér řekl, ať vyzkouším hrát v záloze. Udělal jsem to a jednoduše jsem tam zůstal. Od té doby hraji v záloze nebo obraně a obojí se mi velmi líbí. Mohu hrát na hodně místech v týmu a to je dobré, protože trenér má hodně možností, kam mě postavit.“

Po sedmi letech v Dolnom Kubíně podepsal profesionální smlouvu ve věku 17ti let s MFK Ružomberok. Přesněji: „Mí rodiče to museli podepsat za mě, protože jsem byl ještě moc mladý, abych si to podepsal sám.“

O sezónu později přestupoval do Dukly Bánská Bystrica, kde dokončoval svůj povinný rok vojenské služby. „Moje zkušenosti byly poněkud odlišné od normálních vojáků protože jsem nebyl pořád ve službě, ale trávili jsme čas trénováním. Program byl pro nás poněkud lehčí než pro normální vojáky, ale pořád jsme byli navlečeni do zelených uniforem a museli jsem vstávat v 5 hodin na škrábání brambor.“

Po povinné vojenské službě se vrátil na ružomberský stadion, kde strávil dva roky a dostal se i do finále Slovenského poháru v roce 2001. „Prohráli jsme s Interem Bartislava a pamatuju si, že zde bylo hodně našich fandů, kteří - všichni ve svých černých tričkách - byli poznat na první pohled.

„Každý chtěl vyhrát, ale třebaže jsem prohráli, byla to dobrá zkušenost pro mě a můj tým. Když jsem začal hrát za Rožumberok, byl to velmi zkušený tým a já byl zdaleka nejmladší. Byla to pro mě dobrá škola a rád vzpomínám zdejší na krásné časy.“

Dále přišel jeho přestup do českého týmu Viktoria Žižkov – dobře známému skotským fanouškům díky překvapivému vyřazení Rangers v prvním kole poháru UEFA v roce 2002-2003. „Byla to nádherná hra – doma jsem vyhráli 2:0 a ačkoli jsme v Ibrox Parku prohráli 3:1, ten jediný gól postačoval k postupu do dalšího kola. Zážitky ze hry v Glasgow byly dobré, stadión byl plný a diváci byli bouřliví. To bylo pro nás i český fotbal dobré, Viktoria Žižkov není největší tým, je to malý rodinný tým, takže to byl skvělý výsledek.“ „Poté, co jsem vyhráli doma, jsme si

mysleli - proč nemůžeme jít dál? - ale věděli jsme, že venku to bude kompletně jiná hra. Náš gólman Radim Kučera byl skvělý a zachránil pět nebo možná více gólovek. Byli jsme velmi šťastní a myslím si, že každý v našem týmu mu za tento zápas může hodně poděkovat.“

V létě 2004 přestoupil do Baníku Ostrava, který třikrát po sobě byl ve finále národního Poháru. Baník stejně jako Motherwell získal předtím poslední národní pohár v roce 1991. Klimpl pomohl vráti Pohár na Bazaly v roce 2004/05. To znamenalo, že současný náš hráč získal zkušenosti v pohárových zápasech v Evropě, např. s Middlesbrough a Bayer Leverkusen.

„Hráli jsme taky proti Heerenveenu, právě po zisku Poháru. Doma jsme vyhráli 2:0, ale tam prohráli 0:5, přesto to byla důležitá zkušenost. Velmi rád vzpomínám na působení v Baníku, je to jeden z největších českých klubů a má vynikající fanoušky!“

Klimplova poslední zastávka před nástupem do Fit Parku byla v dánském Midtjyllandu, kde měl výborný začátek svého působení. Pak ale vypadl ze sestavy a rozhodl se zkusit štěstí v Skotsku. „Dánsko bylo moje první opravdové zahraniční angažmá a bylo to hodně odlišné. Začátek byl vynikající, hráli jsme opravdu dobře, dlouho jsme neprohráli, prostředí bylo taky výborné, ale problém byl, že jsem kvůli velkému počtu kvalitních hráčů vypadl ze sestavy. To byl důvod, proč jsem chtěl odejít. Chtěl jsem zkusit skotskou ligu a když se naskytla možnost příchodu do Motherwellu, řekl jsem ano. Cítím se tady výborně a můj gól minulý týden byl nádherný pocit. Samozřejmě i nadále se budu snažit dělat to nejlepší pro klub!“


Zdroj: oficiální web FC Motherwell