Páteční charita - pohoda, fotbálek, poděkování Otepkovi, dres získal ultras

Sice s odstupem tří dnů, ale přece jenom přinášíme informaci o povedené páteční charitativní exhibici v Petřvaldu u Karviné. Trochu problémem je to, že moje stará hlava si spoustu zajímavostí nezapamatovala, ale to není důležité. Důležitou skutečností je ta, že mentálně postižení lidé dostali finanční injekci nejen od samotných účastníků akce, ale i od různých sponzorů. Zkrátka: dobrá věc se podařila. Čtěte dále uvnitř článku.

Za příjemného počasí se na útulném petřvaldském hřišti sešla asi tisícovka diváků, kteří si mohli najít zábavu každý podle svého gusta – čepoval se Bazal i jiná piva, opékalo se a rožnilo, skákalo se na skákacím hradě, svůj stánek měla i Sara. No a hrál se samozřejmě fotbal. Nejprve to byl fotbalový potěr v domácím a baníkovském podání a o půl šesté přišel hlavní chod celé akce v podobě utkání dvou týmů nabitých zvučnými jmény.

Ještě před slavnostním výkopem však došlo k několika zaznamenání hodným událostem. Nejprve byl samozřejmě předán šek ve výši sedmdesáti tisíc korun (pokud si dobře vzpomínám) mentálně postiženým lidem z petřvaldského zdravotnického zařízení. Další peníze putovaly na konto místních žákovských družstev a dalšími blíže neupřesněnými penězi přispěli sponzoři. Díky všem, každá koruna se hodí.

Pak už proběhlo to, o čem se šuškalo velice potichu. Po zkušenostech s nerozloučením s řadou pro Baník velice užitečných hráčů se pár lidí kolem fotbalu zkrátka domluvilo a předáním kytice se alespoň touto formou rozloučilo a poděkovalo Rudovi Otepkovi za jeho necelé dvě sezóny v Baníku. Samozřejmě – názory zvláště na Rudovo jaro jsou různé, ale velkou zásluhu mu nikdo neodpáře. Rudo dík!

Do samotného utkání nastoupili skoro všichni hráči ze sestav, které můžete najít v jiném článku na těchto stránkách. Pouze v civilu přišel Bolf, nedostavil se Baroš a trochu později přijel Tomáš Vajda. Jinak byly sestavy kompletní. Chlapi vypadali dobře všichni :-))) ale kdo neviděl delší dobu Laštyho, byl stejně jako já v šoku – Honza nabral opravdu hodně svaloviny a má nyní spíše postavu hokejisty nebo hráče ragby :-) Opravdu korba.

Utkání skončilo – jak jinak – remízou. Oba celky vsítily tři branky, když do vedení se dostal modrobílý A tým brankou Libora Foresta Žůrka. Za žlutý B tým srovnal Kubina, který prostřelil Srníčka a protože tam po gólu byla nějaká vzájemná gesta, patrně někdo vyhrál sázku... A tým šel pak znovu do vedení Adamem Varadim, ale do poločasu vyrovnal z penalty hodně netradiční střelec – Tonda Buček !!! Nutno říct, že v souboji učitele a žáka neměl Srníček šanci. Hned po poločase došlo k velké skrumáži před brankou Daňka a myslím, že to byl Látal, který poslal B tým do vedení. K vyrovnání na konečných 3:3 došlo až v samém závěru, kdy se béčkařům zželelo áčkařů a pravděpodobně to byl Šlachta (???), kdo vyrovnal.

Jak už bylo napsáno, výsledek není důležitý. Diváci se ale hodně pobavili hrou hrotových útočníků v podání hokejistů Kubiny či Olesze, samostatným nájezdem Laštyho na Pařízka (vyhrál Pařízek, ale Lašty se na něj poté z legrace vrhnul ve stylu sumo a byla z toho valná hromada dvou hráčů). Už nikdy asi vedle sebe neuvidíme ve středu zálohy Slončíka s Otepkou, k vidění byla prudká hlavička Daňka do tyče či chytré přihrávky Svěrkoše na hrot z nezvyklého postu levého záložníka. No zkrátka pohoda a legrace.

V průběhu utkání došlo k nečekané bitvě při dražbě podepsaného dresu Marka Jankulowského. Vyvolávací cena byla 500,- Kč a po prvotním přihazování stovkami došlo na peníze vyšší hodnoty. V boji nakonec zůstali dva zájemci – jedna známá postavička ultras scény Baníku a majitel opavské hospody. Pokud si myslíte, že náš ultras se nedal, máte pravdu. K velkému šoku pořadatelů se konečná částka zastavila na neuvěřitelných šestnácti tisících!!! Pořadatelé se přiznali, že počítali max se třemi tisícovkami, ale vítěz peněz neželel – nejvíce ho podle vlastních slov potěšilo, že „doje...l toho zku...ho Opaváka“ :-)

No a to je vlastně vše. Po zápase věnovali hráči své podepsané dresy divákům, zapózovali na fotkách, rozdali stovky autogramů. Bylo to krásné, ale jedna věc se mi (a nebyl jsem sám) přesto nelíbila – poslouchat celý zápas rádoby vtipný komentář moderátora Basty bylo na cypastřelení... Několik dobrých fórků sice měl, ale naprostou většinu času nás zahrňoval neuvěřitelnými bláboly... Ostatně kluci z jedné známé baníkovské skupiny ho odměnili pokřikem „Zahoď mikrofon“ už asi po pěti minutách.