Koubek: Tým mě potěšil - semkl se

Včera v podvečer to v tiskovém středisku Střeleckého ostrova vypadalo jako častokrát - jeden trenér smutný, druhý sice veselejší, ale do optimální nálady měl i tak daleko. Poté, co byl trenér Baníku dvakrát po sobě tím smutnějším na tom byl tentokrát lépe než domácí lodivod Tobiáš.

Trenér Baníku Miroslav Koubek: „Jednalo se o velmi důležité utkání. Obě mužstva se nacházela na určitě křižovatce vývoje průběhu ligového ročníku. My jsme na jih Čech přijeli s velkým odhodláním uspět - po dvou z našeho pohledu nešťastných zápasech proti Jablonci a Brnu, ze kterých jsme měli vytěžit více než jeden získaný bod, jsme si to chtěli vykompenzovat výhrou. To se nám nakonec podařilo. Troufám si říct, že naše výhra je zasloužená, ač se nerodila vůbec lehce. Komplikované to bylo zejména po našich hrubých chybách v defenzivní části. Začátek duelu byl však z naší strany velmi kvalitní

a úvodní nápor jsme mohli korunovat brankou Zehera. Bohužel naložil se šancí velmi lehkomyslně a výsledkem bylo zkomplikování zápasu. Krátce poté jsme totiž inkasovali ze standardní situace, i když jsme věděli, že je to největší zbraň domácích. Bylo to pro nás docela pěkné K. O.... Bylo to klasické nedáš – dostaneš.

Příjemný šok jsem naopak zažil o poločasové pauze, kdy se hráči semkli a řekli, že prostě musejí vyhrát. To jsem zatím u mého mužstva nezažil a přiznávám, že mě to moc potěšilo. Samotnou hru jsme samozřejmě pod úplnou obrannou kontrolou neměli, jelikož jsme útočili do plných. Poslal jsem na hřiště Strnada, jehož hlavním úkolem bylo bourat domácí obranu. Měli jsme i kus štěstí při domácích brejcích, ale za tu nezdolnou vůli a bojovnost jsme nakonec byli odměněni.“

Trenér Dynama Pavel Tobiáš: „I z mého pohledu vstoupil Baník do utkání velmi dobře, hrál aktivně a vypracoval si první velkou šanci. My jsme se do zápasu dostávali pozvolna, ale pracovali jsme poctivě. Ještě větší vítr do plachet nám dodala vstřelená branka, i když jsme pak hosty málem poslali do vyložené šance po jejich rychlé rozehrávce. O osudu utkání rozhodly podle mého mínění dva momenty. Prvním byly dvě stoprocentní šance v úvodu druhého poločasu, ze kterých jsme bohužel nevytěžili nic. Byly to situace, které jsem měl z lavičky v přímém úhlu, tam stačilo pouze trefit

bránu. Druhá rozhodující chvíle přišla v okamžiku, kdy jsme museli vynuceně střídat Ondráška a Limu. Přitom to byli hráči, kteří měli na hřišti zůstat, ale zranění jim nedovolilo pokračovat ve hře. To byl velký zásah do týmu, protože tyto hráče jsem vůbec neměl v úmyslu střídat... Původně jsem chtěl stáhnout dolů rekonvalescenty Benáta se Stráským, ti ještě nemají po zranění optimální kondici.

V závěru získal - i díky našemu vynucenému střídání – soupeř navrh, přehrál nás a výsledkem byly dvě inkasované branky. Je to pro nás opět hodně krutá porážka. Od hráčů to byl ale zápas odpracovaný, z mého pohledu odehráli solidní utkání.“