Rozhovor s Rendou před Jabloncem

Po dnešní tradiční předzápasové tiskovce (info později) poskytl host z kabiny rozhovor médiím, dnes tedy před blížícím se duelem s vedoucím týmem tabulky jeden z pamětníků posledního titulu - René Bolf.

Ty se zase setkáš po nějaké době s trenérem Komňackým, se kterým jsi tady prožil nádherný rok. Jak často si na to vzpomeneš, když ho někde vidíš, když čteš jeho jméno. Jak často si tyhle časy ještě vybavíš? R. Bolf: Abych řekl pravdu tak moc ne. Možná je to tím, že už je to 6 let. Nějak na to nevzpomínám, když jsme tam hráli na podzim, tak jsme se normálně pozdravili, ale už je to za mnou a už o to ani nijak nepřemýšlím, co bylo. Možná jednou až skončím s fotbalem tak si zase všichni spolu sedneme a zavzpomínáme. Já ani na ty vzpomínky nějak nejsem, já si to nikam nepíšu, takže já žiju ze dne na den a užívám si každého dne.

Sleduješ jak si vede Franta Komňacký?
R. Bolf: Tak vím, že byl v Ružomberoku na Slovensku, tam se mu dařilo, uhrál dokonce titul a teď už je myslím 2 a půl roku v Jablonci a jde vidět, že ten jeho rukopis se mu daří, Jablonec vytáhl, teď hraje vynikající fotbal, daří se jim, hrají na špici a je to jenom dobře.

Dá se říct, že ten rukopis je podobný jako měl tady v Baníku?
R. Bolf: Stejný asi ne, protože tady byli typově jiní hráči, nějaké náznaky tam jsou, ale stejný rukopis určitě ne. Tehdy ja jsme hráli, tak hrál Radek Látal se Zdenou Pospěchem, ti jezdili po stranách, měli jsme výjimečné útočníky, Mára Heinz, Matušovič, ti dali hodně gólů, tam je tým, kde i záložníci dávají góly. Takticky tam něco málo je, ale myslím si, že za těch 6 let to jde všechno dopředu.

V čem je Jablonec nejsilnější?
R. Bolf: Mě překvapilo, že měli na lavičce Pekharta, Jarolíma, Zábojníka, mají hodně silnou i lavičku, určitě mají nepříjemné útočníky, Pavel Drsek na stoperu, útočné standartní situace mají nepříjemné a centry Loučky z hloubky pole do šestnáctky, tak tohle všechno mají dost nepříjemné.

Jak Franta Komňacký prožíval chvíle na jaře, kdy vás táhl k titulu? Uklidňoval vás nebo vás naopak hecoval?
R. Bolf: Já si myslím, že tehdy se sešlo všechno dobré, měli jsme super kolektiv, výjimečné hráče, i trenér Pavel Vrba, tréninky byly kompaktní, udělali třeba i srandu, byli tady zkušení hráči, například Radek Látal. On nás nechával spíše v poklidu, nějak moc do toho nerýpal, nechal nás v tom a asi se to osvědčilo.

Zažil jsi s ním tehdy nějakou kritickou situaci? On navenek vypadá takový nekonfliktní, ale může být přísný, zásadový.
R. Bolf: Každý trenér je přísný, ale záleží na tom, jak to podá. Ale nevzpomínám si na nějaký konflikt, že bychom měli. Já jsem s ním určitě žádný konflikt neměl.

A vzpomeneš si na čem bazíroval, jestli třeba enormně na životosprávě nebo naopak tomu nechával volný průběh?
R. Bolf: Já nevím, už je to 6 let, proteklo už hodně vody, ale spíš to nechával na nás, on byl spíš takový demokrat, profesor. Myslím si, že do toho moc nezasahoval.

Jak by jsi ho srovnal s trenérem Koubkem? Oni jsou asi úplně jiní?
R. Bolf: Určitě jsou jiní, trenér Komňacký je, jak jsem říkal, takový profesor. Tam byla výhoda, že jsme šlapali, všechno fungovalo, nemělo smysl do toho zasahovat, ani nebylo proč.

Jak se od něj liší Miroslav Koubek?
R. Bolf: Jak se liší, to vidíte sám. Vídíte, že nás diriguje, je takový - více impulzivnější, více aktivní. Já jsem měl vždycky radši takové trenéry, zažil jsem tady trenéra Jarabinského a na toho mám taky jenom ty nejlepší vzpomínky.

Co bude největší hec před Jabloncem? R. Bolf: My máme něco s klukama v kabině, my se těšíme na zápas a uděláme všechno pro to, abychom doma získali 3 body. S klukama v kabině máme nějaký svůj rituál, ale nic speciálního, žádné zvláštní prémie nebo bonusy určitě ne. Víme, o co hrajeme, jsme nahoře, můžeme se dostat na špici, hrajeme s prvním, takže to už je motivace. Jak vnímáš to, že jste bráni jako jedni z kandidátů na titul, i když tady se o tom nahlas nemluví? R. Bolf: Určitě to vnímám příjemně, já už toho asi moc neodehraju a kdo by se nechtěl loučit titulem. Pokud je šance a je to

reálné, tak proč se toho nechytnout a toho stébla se nedržet. Já říkám, že máme velkou šanci, ale víme, v jaké situaci jsme byli loni. Ale máme šanci, tak se toho musíme chytnout a jít zápas od zápasu, nepřemýšlet co bude za 14 dní, ale žít den ze dne a uvidíme.

A bavíte se o tom nějak se spoluhráči?
R. Bolf: Ne, ne, ne, určitě se o tom nebavíme.

A ty jim třeba neříkáš něco jako zkušený hráč?
R. Bolf: Ne, nic, já si myslím, že tady je dost zkušených hráčů, všichni ví, o co se hraje a co v tom životě můžou dokázat. A já si myslím, že kdyby se uhrál nějaký pohár, třeba třetí místo, tak to bude zlaté.