O tom, co se nevešlo do článku

Nemám ekonomku a tudíž jsem se ve škole neučil psát všemi deseti tak, abych se navíc nemusel dívat na klávesnici. Jednou jsem se sice pustil na interfernetu do nějakého kurzu, už jsem to dotáhl asi na 10 kláves poslepu, ale pak jsem toho nechal. Píšu tedy klasicky všema dvěma ukazováčky a čumím při tom na klávesnici... I proto se mi do článku z Teplic nepovedlo začlenit pár věcí. Pokud chcete, tady jsou dodatečně.

Choreo... Tak to je mojí tradiční slabinou – často ho promeškám. Píšu o dění na trávníku, pletu si Varadiho s Mičolou a někdy i Lukeše s Nevesem... Jsem rád, že tak tak stačím zaznamenat skoro vše při zachování co největší věrohodnosti a proto mi chorea často unikají :-( Na kontrolu hlediště mi zkrátka mnohdy už nezbývá čas...


Napravuji to nyní. V Teplicích jsme v dolní části našeho sektoru vytáhli choreo kolem dvacáté minuty. Nahoře bylo nakresleno na velké bílé plachtě srdce ovázané baníkovskou šálou a nad ním i pod ním nápis CO NA SRDCI, TO NA JAZYKU. Vše ještě doplnil nápis přes celou spodní šíři sektoru BANÍK PIČO.

Trávník... Když jsem byl před zápasem dole u hrací plochy, zdál se mi trávník v hodně dobrém stavu a proto jsem to napsal i do článku. Nebyla to ale zas tak úplně pravda. V průběhu zápasu se kvalita trávníku hodně změnila k horšímu a mnohde byly vidět vytrhané drny či holá místa bez trávy (před brankou to bývá často, ale před hlavní tribunou už méně). Trávník se mi zdál také hodně hrbolatý.


ACAB... Klasika :-( Zatímco po celé cca tisícikilometrové trase do Teplic a zpět jsme viděli možná dvě tři auta ACAB, za naším sektorem napočítal Víťa 28 aut ACAB a ještě jednu velkou cisternu. Další auta ACAB stála na parkovišti nedaleko stadionu a další určitě i u nádraží ČD. Netušil jsem, že s velkou slávou mediálně ohlašovaná velikonoční akce ACAB se nebude konat na silnicích, ale u stadionu FK Teplice... Jebat je, jejich boj...

Domácí diváci... Na to, že na teplický stadion nechodí návštěvy odpovídající jejich postavení v tabulce, už je člověk zvyklý a neřeší to. Lidé nedošli ani na veledůležité utkání s Baníkem. Jejich chyba, nás tam bylo – s ohledem na okolnosti – dost. Nejvíce jsem se ale pobavil, jak na trávníku šaškoval před zápasem speaker s mikrofonem, snažil se rozhajcovat roztroušené fans a nepodařilo se mu to nejen u jednotlivých tribun, ale ani před domácím minikotlíkem... Trapné... Ostatně to trefně glosoval přímo do mikrofonu sám: „Tak i náš kotel na mě se...e.“ Zkrátka 100% šaškárna.


Vydra... Na zápasy Baníku jezdí i auta s jihlavskými SPZ. Jedno takové parkovalo hned vedle nás a byli v něm čtyři fajn kluci, se kterými jsme dobře pokecali. Tipoval bych to na nějaké bráchy, bratrance nebo tak něco – auto už bylo vybaveno malými dresíky s Matějovým příjmením. Na jedné straně dva žluté jihlavské, na druhé dva nové baníkovské. Otázka pro baníkovský marketing – Kdy si je budeme moci koupit i my?

Nářky poražených... Tak to už je také klasika. Tiskové konference po posledních zápasech Baníku by se daly charakterizovat jednotným fňukáním trenérů soupeře ve stylu „Tak si představte, že nám rozhodčí proti Baníku ZASE nepískl penaltu. No to už snad není možné!!!“ Před týdnem brečel Jarolím, včera brečel Plíšek... Hnus... A navíc, se jeden novinářský idiot zeptá trenéra Koubka, jesli nemůže být druhé místo Baníku zneváženo neodpískanými penaltami ve prospěch soupeřů... No tak to už běž frajere opravdu někam, ta hovna ti smrděla z huby... (více o tiskovce později v průběhu dne v samostatném článku)

No a to už je asi tak vše. Po cestě jsme dohnali autobus Baníčku, zamávali si s klukama a upalovali domů. Hezky se nám jelo, to zase jo. Trošku nás zarmoutila zpráva, že ACS zase po haluzi otočila zápasv Plzni, ale pak nám Rajty dokázal, že za Baník se kope i po přestupu do jiného klubu. Tož Franto dík, máš u nás pivo :-)