Kdo si hraje – nezlobí…

Sem tam si na našich stránkách můžete přečíst různé hrátky s čísly či jinými statistickými údaji. Včerejší náhlá a „nečekaná“ změna termínu našeho utkání ve Vršovicích mě přiměla znovu po roce si pohrát s čísly týkajících se televizních přenosů. Některé skutečnosti jsou úsměvné (no – spíš k pláči)

Zatím jsou známé termíny TV zápasů (a jejich aktérů) od prvního kola po kolo číslo 28. Tento počet kol obsahuje 53 televizních přenosů, z toho je 27 přenosů v týdnu na ČT2 a 26 o víkendech na ČT4. Jak se mužstva o tuto porci podělila?

Nejčastěji – a to celkem 13x – mohli diváci vidět v televizi dva týmy. Úřadujícího mistra Slavii a náš Baníček. O jeden TV zápas méně má na svém kontě Jablonec, o další jeden Sparta. Dalo by se říct, že to ukazuje na to, že se TV snaží divákovi nejčastěji přinášet týmy ze špičky, které produkují nejlepší fotbal. Pravda – toto tvrzení, které jistý pán rád používá jako odůvodnění častého nasazení některých týmů, má jednu vadu. Teplice – tým, který se po celou sezónu pohybuje na předních místech tabulky, tým který získal titul půlmistra, tým který je aktuálně čtvrtý v počtu nastřílených branek (a toto číslo si pokazil posledními zápasy s nulou) – tento tým mohli diváci vidět sedmkrát. Trošku nepoměr?

Druhá strana mince – všechny fotbalové týmy dostávají za TV přenosy nějakou částku z balíku, který putuje od majitele TV práv do ligy. Čekali byste, že se tento balík dělí úměrně tomu, kolikrát se který tým dostal na obrazovku? V civilizovaném světě možná – ne tak v našem Kocourkově. Tady dostane (možná až na mistra) každý stejně – je jedno, jestli tě zviditelňuju (a také omezuju) 13x jako FCB či SKS, anebo ani jednou (jak tomu letos je v případě Příbrami). Jedna až tři účasti v TV pro Kladno, Střížkov či Budějky – to je taky slušný poměr cena/zápas. Ve finále se nabízí parafráze na jednu reklamu – vidět černé(ho) Kladýnko – k nezaplacení.

A pojďme k dalším „dílčím“ kategoriím či pohledům. Pohled první – koho televize nejčastěji připravuje o peníze? Co si budeme namlouvat – atmosféra na stadionech je jedinečná a nedá se s požitkem u televize srovnat, na druhou stranu český člověk je pohodlný a zhýčkaný a tak co by se plácal na stadion, když je zima či jinak nevlídné počasí – když mu to naservírujeme až pod nos. Samozřejmě si nedělám iluze, že by stadiony praskaly ve švech, kdyby nebylo televizních přenosů, ale negativní vliv na návštěvnost (zvláště pak geniální pondělní termín) televize prostě má. A na koho tedy nejvíc? Této disciplíně vévodí Jablonec s devíti přenosy (4x víkend, 5x týden – z toho obě vložené středy), za ním pak opět Baník a Slavia (6x). Aktuálně tým s celkovou největší návštěvností musel domácí TV přenos podstoupit pouze 4x (z toho navíc pouze 1x v týdnu).

Druhý „dílčí“ pohled je : Kdo díky přenosům nejčastěji trpí ztrátou podpory svých fanoušků? Stejně jako v případě přenosů „obecně“ by se dalo říct, že pohodlnější člověk na výjezd nepojede, když je jeho tým v televizi. V tomto směru jsme na tom stejně my a obě pražská S – všichni jsme měli zápas venku v televizi 7x – z toho má ACS jednu vloženou středu (my hráli venku obě středy, byť ne v TV), my tam máme navíc ještě jeden zápas – ale o tom později. Nejmarkantněji je tento „boj proti divákům“ samozřejmě vidět v počtu zápasů, které musí tým odehrát v pondělí. Normálně uvažující člověk ví, že pondělní termín je nesmysl a v našich podmínkách je to jednoznačným bojem proti fanouškům na stadionech. Bohužel i v této dílčí kategorii jsme na špici – šest našich přenosů z celkového počtu třinácti bylo v pondělí. K tomu „údajně“ díky pomáhačům a chráničům přesunuté utkání v Teplicích také na pondělí, dvě vložená středeční kola – a máme tu rázem rekord ligy – Baníček hraje celé jaro utkání na hřištích soupeřů (s výjimkou posledního kola, které se pro „regulérnost“ soutěže hraje v jeden termín) v pondělky nebo ve středy.

Tak a dost statistických dat. Z výše uvedeného je jasné, že produkt jménem fotbal v našich podmínkách funguje jako vše ostatní – tzn. Kocourkov. S tím nic nenaděláme, jediné co můžeme je podporovat náš tým i přes tyto ztížené podmínky maximálně, jak jen to půjde. Jsme už jen pár krůčků od dalšího úspěchu týmu, hrajeme stále o špičku – a ať už dosáhneme její úplný vrchol anebo vybojujeme ve finále „jen“ pohárovou Evropu. Tak kdo můžete – vzhůru do Liberce a pak jako maxipes Fík – NA KLOKANYYYYYY

BP