Nejrizikovější job v Baníku

Přemýšleli jste nad tím, který job je v Baníku nejrizikovějším jobem? Majitel? Kdepak... Majitelé jsou bytosti s hroší kůže a nemůže je rozházet ani změna sportu v podnikatelský záměr. Trenér? Taky vedle – každý kouč musí počítat s vyhazovem kdykoli a pokud tak nemyslí, je naivní. V posledních dnech jsem tak přemýšlel nad pár věcmi kolem Baníku a napadlo mě, že nejrizikovější by mohl být v Baníku v poslední době post levého obránce. Pokud ho hrajete nebo pouze hrát chcete, už nad vámi visí Damoklův meč osudu. Nevěříte? Čtěte dál.

Když si tak promítneme sestavy Baníku za poslední sezóny, můžeme si uvědomit, že opravdu spousta hráčů se vystřídala právě na postu levého beka. Kupodivu se na něm nikdo dlouhodobě nezabydlel a mnozí ke své smůle dopadli fotbalově tak, jako archeolog Howard Carter a jeho okolí po otevření Tutanchamonovy hrobky. Kolem Cartera umřelo krátce poté hodně záhadně pár lidí – v Baníku to naštěstí tak tragické nebylo, ale post levého beka znamenal pro mnohé hodně alespoň velké fotbalové komplikace. Mrkněme na to:

Petr Tomašák
Snad největší smolař posledního období. Původní profesí útočník se postupně stěhoval sestavou dozadu a nakonec pro něj trenér Večeřa našel post levého obránce. Petr měl obrovskou smůlu se zraněními a skoro to už vypadalo na totální konec kariéry. Pamatuji si, jak jsem s ním mluvil na letním soustředění – nebylo mu do smíchu. Problém se nedařilo odstranit, noha stále nešla úplně natáhnout a i proto se hráč letos na jaře rozhodl hodit vzduchem minci osudu – šel na další operaci a pokud ta nedopadne dobře, tak... Osobně mu přeji, ať dobře dopadne a ať se k fotbalu vrátí.

Zdeněk Šmejkal
Měl to těžké už při příchodu do Baníku, protože mnozí jsme mu dodnes neodpustili jeho herecké etudy z minulosti. Univerzální hráč hrál na různých postech a nakonec skončil vlevo v obraně. Osud? Během letošního jara si přivodil zranění, ze kterého se nakonec vyklubalo přetržení předního křížového vazu a nejméně půlroční pauza. Další oběť prokletého postu... Ať se na Zdeňka díváme jakkoli, uzdravení mu samozřejmě přejeme.

Marek Jankulowski
Hodně z nás se těšilo na jeho návrat, hodně z nás se také podivovalo, proč do současného Baníku vůbec jít chce... To je ale jiné téma... Markovi stačilo pouze uvažovat o pokračování kariéry na postu levého beka Baníku – a bohužel ho stihla kletba i přes to, že byl Bazalům na hony vzdálen. Podobné zranění jako u Šmejkala znamená velký škrt v plánech a nastoluje otázku, zda se hráč v jeho věku ještě bude schopen na vysokou úroveň vrátit. Marek by měl být sice psychicky na výši, ale tělu neporučíš... Držíme všechny modrobílé palce.

Fernando Neves
Párkrát na postu zaskočil – a je fuč ač nezraněn. Mnoha fans do nebe vynášený hráč však zas až takový svatoušek nebyl. Ano, na hřišti makal jako málokdo, byl v jednu chvíli vpředu i vzadu, dal pár důležitých gólů. Trenéři však z něj měli těžkou hlavu a i spoluhráči nebyli kolikrát happy, když museli zejména vzadu hasit požár za něj. A to se mohla na taktických poradách před zápasem vymýšlet taktika hry týmu jakákoli – Nando se zkrátka žádnými pokyny spoutat nenechal... Při první příležitosti Baníku zamával a možná udělal dobře – prokletí postu na něj nedosáhlo.

Mario Križan
Návrat ztraceného i zatracovaného oblíbence Vernera Ličky. Osobně jsem z jeho výkonů nikdy nebyl šťasten jak v U21 tak v A týmu – a asi jsem nebyl zdaleka sám. I přes protekční místo v sestavě nakonec nikterak neprorazil a stěhoval se na hostování. Z pohledu fans FCB se po něm slehla zem, mluvilo se pouze o nějakých Hlavicích, Kunicích nebo kde to vlastně byl. Nyní se vynořil znovu jako bájný Fénix z popela a asi dostane další šanci. Přejeme mu, aby s ní naložil o poznání lépe než s těmi předcházejícími.

Petr Zapalač
Jeden z mých oblíbenců v mládežnických kategoriích bohužel do oka mužům rozhodujícím o koncepci Baníku nepadl. Petr byl zpočátku svým způsobem tak trochu magor, ale postupem času si to dával v hlavě dohromady a na levé straně zálohy či příležitostně obrany se mu celkem dařilo. Bohužel ani to nezabránilo jeho hostování ve Znojmě následnému přesunu na Žižkov (s menší epizodou na Slovensku) a – z mého pohledu bohužel – i nedávnému přestupu pod televizní věž. Škoda, podobných šikovných levačkářů moc nemáme a asi ani mít nebudeme. Prokletí osudu levého beka se v jeho případě ukázalo „pouze“ v odchod z Baníku. Good luck i jemu!

Lukasz Zejdler
Zdá se pouze mi, že jasná hvězda Pánikova objevu pomalu pohasíná? Že by další oběť kletby i přes to, že úplně vzadu toho moc neodehrál? Snad ne, v devatenácti má ještě mladý Polák dostatek času na to, aby se prosadil. začal výborně, i přes svou subtilní postavu si získal řadu obdivovatelů. Postupně se ale jakoby vytrácel ze hřiště, jakoby mu došla šťáva. Věřme, že to byl pouze dopad mizerné sezóny celého týmu. Pokud hraje špatně manšaft kolem tebe, sám zeď hlavou neprorazíš... Nezbývá než věřit, že bude zase lépe a nahoru s týmem půjdou i výkony mladičkého hráče. Baník by to na levé straně moc potřeboval.

A to je vše. Nikdo jiný mě nenapadl, možná že levou stranou proběhl někdy i další univerzál Tomáš Marek či někdo jiný - tak dalece má paměť zase nesahá. V každém případě je podobnost některých osudů až zarážející. Uvidíme, jak to půjde dál.