„ My jsme Baník !!! “ křičeli škůdci...

Sobota 16h, podzimní ligové loučení na Bazalech, soupeřem je tým okupující poslední místo tabulky, Baník na podzim doma bodoval jedinkrát a k posunu ze 14.místa potřeboval body jako sůl. Karty byly před zápasem rozdány jasně. Stejně jako bylo jasné, že tentokrát nepůjde jen (nebo vůbec?) o fotbal a bylo jen otázkou, co se stane...

Před utkáním přijímal gratulace k šedesátinám legendární brankář Baníku Pavol Michálik. Zvuková kulisa legendu určitě „potěšila“ – drtivá většina „bojovníků“ počítám zná jeho kariéru a tak ji náležitě ocenila...

Po pozdravu hráčů směrem k tribunám se k nim rozběhli mladí kluci a předali fanouškům podepsané nové kalendáře, které klub vydává u příležitosti výročí vzniku. Nevšiml jsem si, že by jediný z nich letěl zpět na hřiště jako „špinavé prádlo“ – zdá se že plivat po klubu ANO, přijímat od klubu dary také ANO. Čistota myšlenek a ideálů na 1*

Jak již bylo zmíněno výše – Baník potřeboval body jako sůl. Že máme tým mladý a nezkušený – s tím momentálně nic neuděláme. Že kluci (v rámci možností) dřou a že jdou výkony (a ruku v ruce s nimi body) nahoru – byť pomalu – je také fakt. A fanoušci by jim – pokud jim na týmu skutečně záleží – měli pomoct. Včera jim ochozy skutečně „pomohly“ – hrát devadesát minut v nenávistné atmosféře – to se osobně divím, že se na to nevyprdli, že zápas odjezdili a že ho i přes oslabení nejen na hřišti dovedli aspoň k jednomu bodu – za to patří všem borcům v bílém (a jednomu v zeleném) velký palec nahoru.

Ne že bychom Sigmu nějak drtili a měli přišpendlenou ve vápně – ale jakýs takýs tlak tam byl a bránu jsme ohrožovali. Ve chvíli, kdy náš tlak gradoval, přišla nejdříve megašance Poliačka (po přehození gólmana jsem viděl už míč v síti – konstrukce brány byla ale proti), následně roh – a zaházení hřistě dýmovnicemi. Několik minut se nehrálo, náš tlak šel do análního otvoru samice tura domácího a ve finále poločasu jsme byli rádi, že jsme přežili obrovskou šanci Sigmy (kdopak ji asi měl?) a do kabin se šlo za bezbrankového stavu. Mimo jiné se včera nesl Bazalama pokřik „kde jsou peníze?“ – samozřejmě nekončí jenom v této kolonce. Nicméně zkuste se třeba informovat, jak svaz „účtuje“ Baníku – v poslední sezóně, kdy jsme se naposledy rvali o titul a kdy nás chodilo cca 10tisíc a plac pod hodinama nebyl tak plný jako včera (jste se zrovna učili na písemku? nebo jen nebylo moderní „bojovat“ proti všem?) – to byly několikatisícové částky za jedno světýlko...

Poslední myšlenka ke včerejšímu průběhu. V posledních letech si kotel ať už na výjezdech, tak také na domácích zápasech s pražskými kluby zakládal na tom, že se chachaři nesnižují k pokřiku „pražské kurwy“ - že je tento pokřik dementní a že my nejsme stejní jako fans z jiných koutů republiky. Ano, tento pokřik je skutečně dementní. Škoda jen, že zněl včera od nás :-(


PS1 – díky Venco za včerejší hodně rychlý zásah po zápase! Kdo ví, co by se jinak po zápase ještě semlelo, kdybys toho klučinu „nevzal pod svoji ochranu“

PS2 – tento článek je názorem a stanoviskem jen a pouze autora, nikoli celého webu