Můj milý Baníčku!

Miluji Tě už dlouhá léta, z toho také vyplývá, že jsem Tvá už „postarší“ fanynka.

Milovala jsem Tě, když jsi stál (samozřejmě, že opět budeš) na nejvyšším stupínku naší fotbalové ligy. A nepřestala jsem si mačkat pěsti v loňské sezoně, když jsi bojoval o záchranu. Z toho dřív hornického Kladenska to mám sakra daleko do Ostravy na Bazaly, ale věř, že jsem si tam s manželem i loni cestu 2x udělala a prožívala s TEBOU každou minutu na stadionu. (letos někdy v září mě tam opět máš)


Tvůj zápas se Spartou jsem sledovala v TV a zranění Tvého kapitána Václava Svěrkoše mi tolik, tolik bolelo!!! Myslím, že úžasnějšího kapitána, který vůbec chodí Tady a Teď po tomhle Světě mít nemůžeš! Víš, on je to správný kluk s chováním prince, o kterém tak dnes můžeme číst jen v pohádkách. No a tak vlastně soudím, že když máš takového kapitána, jsi maximálně bohatý.

„V Baníku budu kopat za všech okolností!“
Tenhle článek, který vyšel 2. dubna v novinách, mám schovaný a 1000x přečtený.

Víš co Baníčku?
Přečti si zrovna dneska jeho slova ještě jednou!

Co když se Baníku záchrana nepovede a spadne do druhé ligy? Jak se zachováte?
Baník se zachrání, protože na to má. A kdyby to bohové přece jenom nedovolili a opravdu se to stalo, tak já budu za něj kopat za každých okolností. V Baníku každopádně zůstanu.

Baník pro boj o záchranu ztratil Jankulovského a nyní, když ten boj vrcholí, i vás. Sestup vážně hrozí a fanoušci jsou plni obav. Vy ale stále tvrdíte, že se zachrání. Myslíte to vážně?
To mě podezíráte, že vykládám, co se ode mě čeká, a sám tomu nevěřím? Tak to opravdu není. Na jaře hraje Baník dobře, produkuje lepší fotbal než jiné týmy. Akorát nedává góly, což je neštěstí současnosti. Moje víra stojí na tom, že střelecké prokletí se zlomí a kluci začnou góly dávat...

Slyšel jste, jak v Uherském Hradišti baníkovští fanoušci skandovali vaše jméno?
Neslyšel. Asi to bylo ve druhém poločase, který jsem už vidět a slyšet nemohl. Ale kamarádi mi o tom říkali. Měl jsem radost. Právě to je jedna ze silných motivací, abych boj o návrat na hřiště zvládl.


V posledních utkáních jsem se doslova modlila, abys Baníčku v 1. lize zůstal.

I kdybys ovšem nezůstal, stejně jsem si vzala do hlavy, že o letošní dovolené sbalím do batohu Tvoji šálu a půjdu s ní přes hory Altaj a budu prosit Bohy, aby se Ti vedlo v příští sezoně dobře.

V minulých létech taková jedna česká expedice na Altaji už byla - expedice po stopách Járy Cimrmana.

No a letos jsi se po posvátných horách Altaje toulal i Ty, můj milovaný Baníčku.
Za 19 dní jsi prošel přes 160 kilometrů této nádherné altajské krajiny, toulal jsi se v širokých ale také i v hlubokých, sevřených altajských dolinách šplhal jsi do sedel vysokých přes 3.000 m nad mořem a škrábal jsi se i do výšin, kam to pohorky a cepín dovolily, brodil jsi se přes rozvodněné altajské potoky, říčky jsi přecházel po kládách. Bez civilizace, bez možnosti nákupu potravin, prostě jen tak, zmačkaný (promiň) v batohu spolu se stanem, pláštěnkou a těmi nejnutnějšími věcmi k přežití. Zkrátka od vesničky Čibit, kde nás tamní mikrobus vysadil, přes řeku Čuju, na Šavlínská jezera a přes horská sedla jsi doputoval až do alplageru Aktru a odtud zpátky přes ruskou step a opět přes řeku Čuju až do vesničky Kuraj.


Posílám Ti fotečku z tamní hory (3.200m) - sluší Ti to tam!



No a co dodat?
Přeji Ti vlídnou sezonu, hodně úspěchů a také trošku víc štěstíčka.
A V. Svěrkošovi pevné zdraví a moc radosti pro jeho úžasné a statečné srdíčko!

Tobě věrná Vlasta