Baník neskutečně otočil zápas

SK Sigma Olomouc - FC Baník Ostrava 2:3 (2:1)

Hráno 5. května 2014 v 18:00 hodin

Baník zajížděl k záchranářské bitvě na Hanou s vědomím, že vítěz vzájemného zápasu dvou sestupem ohrožených udělá obrovský krok k záchraně. Skoro takřka na den přesně po deseti letech od zisku titulu právě v Olomouci se tak stal Andrův stadion dějištěm dalšího veledůležitého utkání. Na rozdíl od zápasu před deseti roky však tentokrát vyprodáno nebylo – naopak stadion zel prázdnotou, kterou zvýrazňovaly zejména prázdné sektory obou kotlů z důvodu bojkotu zápasu.

V Olomouci se přesto odehrál zápas, na který se bude opravdu dlouho vzpomínat. Ukázalo se, že i v naší pralesní lize se dají odehrát utkání, která zvednou diváka ze židle. zápas měl všechno – dobré tempo, strhující zápletky, góly, dramatické okamžiky, infarktové momenty i neskutečný závěr. Škoda jen, že nesmyslná nařízení našich fotbalových mocipánů zapříčinila, že zápas neměl potřebnou diváckou kulisu.

Dramatické okamžiky nastaly hned v první minutě, kdy musel Pavlenka vynikajícím zákrokem zmařit povedenou střelu Depetrise, ale to bylo na deset minut vše. Probuzením byl až pokus Narha, který poslal ve 12. minutě nůžkama na tyč balón po nedůrazném zákroku brankáře Zlámala. Zahřmělo ale až o dvě minuty později, kdy vypálil snad ze třiceti metrů Schulmeister, Pavlenka špatným zákrokem srazil míč před sebe, následně uklouzl a dobíhající Varadi vsítil snadno první gól zápasu.

Gól však nebyl tím nejhorším, co Baník v této akci potkalo – horší bylo zranění gólmana, který byl s těžkým otřesem mozku odvezen do nemocnice. A potíže pokračovaly – náhradní brankář Šrom si sáhl na míč poprvé až v momentu, kdy jej po šikovné střele Navrátila vytahoval v 18. minutě ze sítě. Třetí morovou ranou během osmi minut pak bylo zranění Vengřinka, který musel ze hřiště ve 22. minutě pravděpodobně s poškozenými kolenními vazy.

Takový ledová sprcha by zmrazila i lepší tým než je současný Baník, ten se ale celkem rychle oklepal a obdivuhodně se vzepřel osudu. Najednou byl on lepším týmem, zatlačil domácí do obrany, ale k ničemu nebezpečnému se nedostal. Až ve 33. minutě vypálil ze střední vzdálenosti De Azevedo, Zlámal měl u tyče opravdu hodně práce s tím, aby vyškrábl míč alespoň na roh. Chvíli poté ale krutý osud zasáhl do plánů Baníku opět – po souboji s Dreksou musel nuceně střídat i Lindpere a pozdější vyšetření ukázalo, že kromě dalších zlomenin v obličeji má zlomený i jařmový oblouk...

Otřesený Baník mohl vzápětí inkasovat potřetí, ale Pospíšil tentokrát trefil ze standardky pouze tyč. Domácí pak podržel při šancích Narha a Svěrkoše Zlámal, ale v nastavení první půle už byl krátký na střelu Kaši, které předcházel předlouhý aut, několik biliárových ťukesů ve vápně a hlavně neskutečné zpracování míče v podání našeho stopera. Zraněními zdecimovaný Baník tak zvedl svůj prapor a do šaten šel přece jenom s nějakou nadějí.

Naděje se ohromně zvýšila krátce po přestávce, kdy jsme sice nejprve trefili Šichorem břevno, ale po chvilce jsme roztáhli hru nalevo do strany, de Azevedo odcentroval a postavou nevelký Štěpán se prosadil hlavou mezi dvěma stopery!!! Bylo vyrovnáno a začalo se od začátku. Samozřejmě s velkým rizikem pro Baník v podobě vyčerpaných střídání. Na hráčích v bílém ale bylo vidět obrovské odhodlání a snaha zápas urvat pro sebe.

První šance to realizovat měl Greguš – v 53. a zejména pak v 58. minutě však netrefil branku... Čas plynul při svižném fotbalu, některým hráčům Baníku začaly skutečně docházet síly a přišly první křeče. Domácí pochopili svou příležitost, poslali na hřiště čerstvé hráče a pro Baník začalo peklo. Mnohdy se bránil se zaťatými zuby, hrál skutečně na krev. Přesto mohl strhnout výhru na naši stranu po prostrčení Svěrkošem Štěpán, obrana ale v poslední chvíli jeho snahu zhatila. V 89. minutě měl ještě šanci Narh, na míč však v nadějné příležitosti nedosáhl.

A přišlo nastavení. Hráči Baníku toho měli opravdu plné kecky, Paták k avízovaným třem minutám ještě další dvě přidal. Nakonec Olomouc urazila pánaboha tím, že nepřerušila v momentě, kdy se v křečích svíjel na zemi Kaša, v útoku ztratila míč, Baník až nepochopitelně rychle přešel do přečíslení, De Azevedo přešel mezi třemi obránci i přes zaclánějícího Štěpána a neskutečným angličanem z hranice vápna rozhodl o výhře Baníku. No rozhodl – po rozehrání ještě málem Olomouc vyrovnala...


Sestavy
Sigma: Zlámal - Vidlička, Svozil, Dreksa, Javůrek - Šindelář - Varadi, Pospíšil, Schulmeister (80. Rolinc), Navrátil (63. Falta) - Depetris (69. Chorý)
Baník: Pavlenka (17. Šrom) - Frydrych, Kaša, Baránek, Vengřinek (22. Sukup) - Greguš, Lindpere (37. Šichor) - Štěpán, Svěrkoš, Azevedo - Narh

Rozhodčí: Paták - Moláček, Kotík
Diváků: ohlášeno 3975, kde to ale napočítali, netuším. Oba kotle zůstaly z důvodu bojkotu prázdné.

Můj názor:
- neskutečný zápas a neskutečný zážitek
- všichni hráči Baníku zaslouží absolutorium, nemá cenu někoho vyzdvihovat zvlášť, protože ten zápas vyhrál tým, ale dvě jména přece jenom zmíním – Kaša a Šrom
- o tom, jak se Baník vzepřel osudu, budeme jednou vyprávět vnoučatům
- děkujeme, děkujeme, děkujeme