Hajrá Fradi

aneb návrat na místo činu po 34 letech...

Středa 16. září 1981, 1. kolo PMEZ: Ferenvaros Budapest – Baník Ostrava.

Když jsme se o prázdninách 1981 dověděli los PMEZ, okamžitě jsme věděli, že do Budapešti prostě jet musíme. Někteří z nás již měli za sebou cesty do Magdeburgu a Berlína a tedy nějaké zkušenosti se zahraničními výjezdy, ale my mladší jsme se chystali na první zahraniční akci. Nikam jinam než do NDR či do Maďarska se totiž nedalo (normálně) vyjet ani na dovolenou (často ani pracovně...), natož na fotbal. I Polsko už bylo v té době prakticky nedostupné.



Povolení pro cestu do Maďarska (tzv. doložku) jsme od Veřejné bezpečnosti získali a mohli jsme začít shánět lístky na vlak. Už si ani nevzpomínám, kde jsme je koupili - určitě ne na nádraží, tak jednoduché to nebylo. Že by Čedok? Takže z úterý na středu o půlnoci jsme vyjeli z Českého Těšína a kolem šesti ráno byli na Keleti pu v Budapešti. Měli jsme před sebou celý den volna a tak jsme se courali po Budapešti, našli cestu ke stadionu a několik hodin před zápasem obsadili místa na tribuně, samozřejmě na stání.

Vidím před očima rozhodčího Eschweilera z NSR a jeho asistenty, jak se rozcvičovali pod naším kotlem a jak zamávali na naše skandování Deutschland Deutschland :-) Když jsme prohrávali 3:0, bylo nám zle... Ale Eschweiler pískal výborně, penaltu nařídil proti nám i proti domácím a konečný výsledek 3:2 byl hodně nadějný. Myslím, že ze hry dal gól Lička a z penalty Knapp.



Po zápase bylo dost „horko“. Netušili jsme, jak po nás příznivci Fradi půjdou. Několik autobusů s fandy Baníku přišlo o okna, my vlakoví jsme byli naháněni po městě... No ale nakonec vše relativně dobře dopadlo, vlak jsme stihli a ve čtvrtek dopoledne jsme už byli ve školách či na šichtě.

Tehdejší stadion Fradi už nestojí, před pár lety byl nahrazen novým, tzv. moderním, na kterém fanoušci mají veškerý komfort :-(((



Když nyní vystoupíte z metra na stanici Nepliget (je vyvedena v zelené barvě Fradi), uvidíte Groupama Arénu s velkým orlem držícím balón. Zprava dojdete k pokladnám, ve kterých zrovna probíhal předprodej na novou sezónu. Na druhé straně stadionu (tam, kde jsme měli tehdy svůj kotel), je restaurace, fanshop a muzeum klubu. A taky socha nejslavnějšího hráče Ferencvarose Floriana Alberta a druhá připomínající založení klubu v roce 1922.

Jakmile jsem vstoupil do útrob stadionu, oslovil mě pracovník ochranky sedící v recepci. Myslel jsem, že vítá hosty, ale když jsme přešli do angličtiny, zjistil jsem, že mě vyhazuje a o prohlídce stadionu či alespoň nahlédnutí na hrací plochu nechtěl ani slyšet. Ochranka je asi všude stejná...



Tak přikládám aspoň pár venkovních fotek. Bude v Ostravě někdy ulice Rosti Vojáčka? Nebo socha Wiecka?