Soustředění FCB U15 ve Španělsku

Jak jste jistě zaznamenali, naši hráči z týmu U15 absolvovali týdenní soustředění v jižním Španělsku. Bylo nám ctí, že jsme se jako Spolek Baník Baníku mohli na tomto soustředění částečně finančně podílet a nyní vám přinášíme pohled na tuto akci z úst nejpovolnějších.

Přečtěte si, co nám o soustředění řekl jeho hlavní organizátor a trenér pan Milan Chalupa.



Nápad jet na soustředění do Španělska vznikl ještě za bývalého vedení, v době, kdy jsem byl na operaci menisku. No a když tak člověk nemá do čeho píchnout, tak přemýšlí a nakonec se z toho zrodil tento nápad. Lidi kolem, trenéři i rodina se mi napřed vysmáli. Ale já jsem zjistil všechny možnosti, spočítal to cenově a řekl si, že do toho půjdu všem navzdory. Takže většina současné U-15 byla ve Španělsku již podruhé a ohlasy byly pouze pozitivní.

Přestože soustředění trvá týden, celá příprava zabere pak cca půl roku. Je třeba hlídat cenu letenek a pronájmu aut tak, aby byly cenově dostupné, zajistit ubytování a velkým oříškem bylo zajištění soupeřů. Bohužel český fotbal není pro Španěly až tak atraktivní a můžete je přesvědčovat, jak máme kvalitní tým, ale oni si soupeře opravdu lustrují do všech detailů. Tím, že jsme tam byli již vloni a měli na soupeře kontakt a oni s námi zkušenost, měli jsme zápasy víceméně předjednané. Obávám se, že kdyby to tak nebylo a oni si nás lustrovali až letos, mohli bychom pohořet, protože mládež druholigového týmu (byť dle mě jen epizodně druholigového) je pro ně nezajímavá. A myslím si, že i to je jeden z důvodů, proč s námi třeba nechtěla hrát Valencie (ne, že by byli o dost lepší než Alicante nebo Elche, ale mají jméno), přestože jsme byli ve spojení téměř rok. Ale kdoví, třeba se to podaří příští sezonu, áčko snad již bude ligové a my zanechali v zápasech skvělý dojem. Taky věřím, že nám kluby, se kterými jsme hráli, pomohou.

Na vlastní soustředění jsme vyrazili busem z Bazalů do Krakowa, odtud společností Ryanair do Alicante, kde jsme na letišti měli k vyzvednutí pronajaté 3 auta pro 9 osob a měli je k dispozici po celou dobu pobytu. Pro nás to je mnohem lepší než si najímat autobus, protože jsme mohli operativně měnit plán pobytu. A cenově tam rozdíl nebyl.

Ubytování jsme měli zajištěno přes mého kamaráda Michala Kopeckého (bývalý hráč Prostějova a HFK Olomouc) v jeho domě ve městečku Torrevieja, kde jsme si pronajali ještě 3 další apartmány tak, abychom měli pro kluky trochu komfortu a základnu pro odpočinek.



Tréninkové podmínky ve Španělsku jsou samozřejmě pro nás ideální - krásné počasí a prostředí, hřiště a pláž k dispozici pro tréninky. Co se týká hřišť, mládež tam trénuje výhradně na umělých trávnicích a k tomu mám z loňska takovou kuriózní příhodu. Ptal jsem se trenéra Elche, kde trénují v létě? On mi sdělil, že tady, kde hrajeme. A já na to, jestli to hráčům nevadí, když je tam kolem 50 stupňů na slunci a od umělky ještě další vedro sálá - on se na mě nevěřícně kouká a pak mi řekl větu, která mi v uších zní dodnes: "Oni ale přece mají fotbal rádi, ne?" Je třeba ale podotknout, že umělky mají zavlažování jako u přírodních trav, takže je průběžně chladí.

Prostě Španělé všechno valí na umělkách a nikdo neřeší, jestli je horko nebo zima. A fakt je, že je to rovné, čili pro mládež ideální.

Takže během soustředění jsme hráli dva zápasy, a to hned po příjezdu. Sice to není ideální, ale místní liga je rozjetá a chápu, že nikdo kvůli přáteláku nebude překládat zápas.

První zápas v Elche byl z naší strany velmi povedený. Nahrávalo nám, že soupeř chtěl hrát, což nám vyhovovalo a náš výkon podle toho vypadal. Kromě herní tedy i výsledková spokojenost - vyhráli jsme 2:0.

Hned následující den jsme ve 20:30 hráli v Alicante 1:1. Bylo vidět, že jsme měli za sebou náročný zápas a dopoledne ještě trénink na hřišti. I tady s výkonem panovala spokojenost, i když ke konci zápasu už byla vidět velká únava a ztratili jsme vedení 1:0.

Poznatek? Španělé se přizpůsobují současnému trendu. Kromě toho, že všichni byli technicky zdatní a rychlí, tak jsem byl překvapen, jak urostlé a silné hráče v týmech mají a rovněž mě zaujala taktická vyzrálost týmů. Takové soupeře v přípravě bychom v našich končinách těžko hledali. A my, pokud máme vychovávat kvalitu, právě takové zápasy potřebujeme hrát.

A ještě jedna informace týkající se práce výchovy fotbalistů. Všichni kluci jsou ve sportovních třídách a tréninky i zápasy se odehrávají mimo školní výuku, žádné uvolňování ani není třeba. Dokonce jsou se vzděláváním tak daleko, že s mládežnickými reprezentacemi jezdí učitelé, kteří ve volném čase i na repre srazech vedou výuku!!!



Po těchto zápasech jsme absolvovali běžné tréninky, ráno hřiště, odpoledne na pláži, které jsme v sobotu proložili návštěvou Elche. Prošli jsme se po městě, kde zrovna probíhala nějaká místní slavnost a poté jsme zamířili na druholigové utkání Elche - Huesca. Byl jsem z kvality zápasu unesen. Myslím si, že oba týmy by hrály s přehledem na špici české ligy. Aby taky ne, oba týmy měly ve svých řadách odchovance Realu i Barcelony.

Co se týká stravy, tak až na poslední oběd jsme si vařili výhradně sami. Jsem rád, že s námi byl Jirka Hlaváč, baníkovský odchovanec a nový trenér mládežnických gólmanů, který měl vaření pod palcem. Vrchol jeho kulinářského umění byly steaky z čerstvého tuňáka s bramborem a rajčatovým salátem. Vřele doporučuji, rychlý, zdravý, chutný oběd.



Na zpáteční cestě jsme zažili trošku honičku na letišti - po odbavení nás vyhledala ochranka, museli jsme si vzít zpět vaky s míči a každý jsme museli vypustit, prý by mohly ve vzduchu změnou tlaku bouchnout. Tím jsme se dostali do nečekaného časového presu. A když k tomu přidám důkladnou prohlídku vybraných hráčů s testy na drogy, měli jsme co dělat, abychom stihli odlet.

Pak už zpáteční cesta proběhla naprosto v klidu a večer jsme kluky předali na Bazalech rodičům.

Touto cestou bych rád poděkoval Michalovi Kopeckému, který mi pomohl celý trip ve španělštině zorganizovat a kolegům trenérům, protože pro všechny to byl neskutečný záhul. Ale odezva byla obrovská a je pravděpodobné, že příští rok tam pojede více kategorií. Jinak místní oblast je známá svými solnými lagunami a tamní ovzduší je jedno z nejpříznivějších pro lidi s dýchacími problémy.

Milan

No co dodat? Děkujeme Milanovi za velmi zajímavý popis celé akce (mě teda jako amatéra nejvíce šokovala skutečnost ohledně využívání umělých povrchů, to jsem na jihu skutečně nečekal – ale jak se píše v textu, je to vlastně logické, neboť je to nejlepší. No a jako člověk, který rád individuálně cestuje, musím smeknout před organizátory, vím, co to obnáší vše zajistit „jenom“ pro rodinu, natož pro „bandu“ mladých sportovců. No a jako obdivovatel jihu – přírody, jídla, pití, místní mentality - musím přiznat i trochu závisti :-D) a přejeme si, aby vše do budoucna vyšlo podle plánů a snů. A k tomu můžeme pomoci my, fanoušci. Věřte, že každá Vaše investice se nám mnohonásobně vrátí v blízké budoucnosti při ligových a pohárových zápasech na Bazalech (no, teď už zase sním já a nelze se divit, domov má člověk jen jeden). Ale ta liga a poháry, pochopitelně myslím evropské, to není sen – to je naše budoucnost.

Proto NEVÁHEJ A VSTUP MEZI NÁS!!!

A na úplný závěr: kluci, nejen z U15, tuto větu by měli tesat do kamene, ale vy, nositelé nejkrásnějšího dresu na světě, si ji vytesejte do svých duší:

"Oni ale přece mají fotbal rádi, ne?"