Baník den poté XI

Minule po Bolce mi to nevyšlo a Mr.X neměl ke kávě co číst. Nemohu to tak nechat a zápas s Příbramí mi k tomu dával pár celkem zajímavých témat. Postavte si na kávu, snad vám při čtení příliš nezhořkne :-)

Baník
Baník se v posledních kolech pohybuje na vlnách – v Ostravě výhry, ale jakmile vyjede za Olomouc, tým jakoby opanoval strach a z venkovních utkání vozí jednu prohru za druhou. Píšu strach, ale ona je možná příčinou naordinovaná taktika... Ať je to tak nebo onak, přivézt nějaký ten bod z venku se zkrátka nedaří, o předvedené hře ani nemluvě. A tak byla jedinou šancí k navázání alespoň malinké řady korálků výher dvojice utkání jedenáctého a dvanáctého kola, kde přivedl los soutěže na Boltův stadion Příbram a Zlín.

Příbram
Není slabšího soupeře na hřištích soupeřů než je dnešní Příbram - čtyři utkání, čtyři prohry, žádný vstřelený gól a dvanáct inkasovaných. Šílená bilance, která příbramské jistě straší. Vylepšit si ji chtěli proti Baníku, ale i zde byla statistika před utkáním proti ní - Baník poslední tři vzájemné zápasy vyhrál a ve dvou posledních udržel vzadu nulu. Všechno zlé ale jednou končí a i proto zavládla u některých fans Baníku nervozita.

Zápas
No vidíte – a nakonec to bylo bez nervů, nepočítáme-li nervy z některých pasáží naší hry. Jasnou výhru 3:0 zrežírovaly naše branky v úvodní desetiminutovce, ve které jsme se mnozí štípali v domnění, že sníme růžový sen. Nikoli, byla to ryzí realita, do sítě Příbrami padala jedna branka za druhou a sny teď bude mít asi hostující trenér – růžové ale určitě nebudou. Jeho setrvání v pozici kouče je na ostří hrany a kdo ví, zda nepřepadne na (pro něj) špatnou stranu.

Sestava
Ofenzivní složení naší sestavy byl rozhodujícím faktorem pro naší výhru. Místo chodců Procházky a Šindeláře dostali příležitost kreativní hráči, šance se chopili se ctí, na své výborné výkony si vzpomněl Fleišman a Diop tak mohl symbolickým pochováním v náručí oslavit se spoluhráči narození potomka. Samozřejmě – ne vše bylo ideální. Už třeba úplný začátek zápasu – máme výkop, dáme to dozadu a následuje naprosto šílený Stronatiho odkop daleko dopředu a navíc do autu... Masakr. Ve druhé minutě Hrubého au au au, mám bolístko, pofoukejte bebínko ... a o pár sekund sprintuje na gólovou hlavičku. Kurva chlapi, podívejte se někdy na to ragby a nechovejte se jako ufňukané baletky.

Atmoška
Pondělní termín nevím, kdo vymyslel. Moc lidí nepřišlo a tak se dalo čekat to, k čemu došlo – atmosféra zápasu nic moc. Jaryn se v kotlu sice snažil, ale lidé byli zdechlí, a moc se nepřidávali. I taková ta euforie z nádherného úvodu zápasu vyprchala hodně brzo. Po pravdě řečeno ono se to odvíjelo i podle toho, že naši hráči při vysokém vedení polevili na hřišti. Když ne oni, proč já – jakoby si řekli mnozí v hledišti. Možná budu virtuálně zmrskán, ale já vidím problém i jinde – návštěva nic moc, lidé zdechlí, ale my bude dlouhé minuty zkoušet ještě neuchycený chorál. V normální verzi, v tiché verzi, ve frenetické verzi. Anebo to zabijeme ještě více dlouhým Dej Baník gól. Anebo družebními chorály, které zkrátka mnozí lidé nezpívají. Pokud se spustilo Baník Ostrava či SK Slezská z hornického města, zas špatně to i při malé návštěvě neznělo.

Dress code
Není to tak dávno, co jsem si zde dovolil veřejně pranýřovat ohoz, ve kterém nastupoval k zápasům Baníku trenér Páník. Ošuntělá šustka, tepláky a kšiltka jsou už naštěstí minulostí, ale při zápase s Příbramí jsme si na to opět vzpomněl. Důvodem byl trenér hostů Nádvorník, který křepčil před lavičkou v šílených teplácích a vytahané mikině... Ufff! Onehdy v sobotu jsem se kolem desáté hodiny dopolední díval na protější barák, kde na jeden z balkónů vylezl ve zcela totožném ohozu k ranní cigaretě ještě rozcuchaný ospalý soused. Tak asi tak no.

Buletin
Už jsem to tu chtěl napsat párkrát – vy, kteří si kupujete zápasový buletin, se mnou snad budete souhlasit v tom, že se jeho kvalita při zachování stejné dvacetikorunové ceny výrazně zvedla. Vida, ono to jde! Nedávno to byl v podstatě sešitek reklam, ale dneska tomu už tak zdaleka není. V každém čísle se najde celá řada zajímavostí – mě osobně hodně oslovuje Cactusovo historické okénko, ale zejména vzpomínky nestora ostravské sportovní novinařiny Vládi Koláře. Možná bych přidal ještě více informací z mládeže, i když oproti době nedávné je vidět zřetelný posun k lepšímu i zde. Palec nahoru, hošani!

Tak a to by snad mohlo pro dnešek stačit, ne? Pojďme v sobotu skočit na Zlín od začátku se stejnou vervou a snad se konečně toho „Back to back win“ dočkáme. A snad utkání se ševci nabídne něco, o čem bude hodno psát.