Za Baníkem v Antalyi

S mírným zpožd?ním vydávám ?lánek o tom, jak jsme letos v lednu vyrazili za Baníkem na soust?ed?ní do Turecka. D?vod zpožd?ní je prostý - ?lánek jsem psal do fanouškovského zinu Bazal a ?ekal jsem tedy, až vyjde nejprve v n?m. V sobotu na Slovácku se tak stalo a tak jej nyní mohu vyv?sit i zde.

Je to už neskute?ných ?trnáct let, kdy Baník nabídl snad poprvé v historii naprosto oficiáln? fanoušk?m, aby s ním let?li na zimní soust?ed?ní do Turecka. V lednu 2008 bylo u trenérského kormidla duo Ve?e?a – Kula a pokud si dob?e pamatuji, p?íležitosti se chopilo cca deset fans. Byl jsem mezi nimi ... a zastárl jsem za t?ch deset dn? o sedm kilo t?lesné hmotnosti. Byl to masakr a žena se m? ve dve?ích p?i návratu ptala, jaký hmyz m? tam napíchal, že jsem tak oteklý. Výlet na Maltu jsem minulý rok totáln? zazdil a tak jsem s radostí uvítal, že se pár fanatik? rozhodlo let?t za Baníkem i letos – tentokrát na tureckou Riviéru.

Nejprve padl nápad ud?lat komplet trip p?es agenta, který to za?izoval Baníku... P?i shlédnutí ceny jsme se rozhodli, že nejsme tak chudí, abychom si kupovali drahé v?ci, a šli jsme svou cestou. Nakonec jsme se dostali odhadem na t?etinu ceny a hlavn? – jeden z nás to vše zjistil, objednal, vy?ídil. No úpln? šikovný synek. A pozor – navíc to poté vše zafungovalo na 100%. Ješt? jednou díky, kámo.

P?t týpk? nastupuje ono st?ede?ní ráno ve Svinov? do rychlíku, aby poté, co vypili všechnu plze? ve vlaku, nastoupilo v Praze do letadla a po p?estupu v Istanbulu po p?lnoci místního ?asu ulehlo v postelích zapadlého penziónku na p?edm?stí m?sta Antalya. Ani ?trnáct hodin cesty (Turecko je +2 hodiny) a pochopitelná únava nezabránila tomu, že jsme v ?tvrtek kolem poledne stáli na zna?kách p?ed pokladnami stadionu, abychom se postavili do fronty na vstupenky na páte?ní zápas Antalyaspor – Fenerbahce. Informaci o zrušení zápasu s Universita Craiova jsme už m?li a tak byl hlad po fotbale o to v?tší.

P?ed námi stálo ve front? asi 15 N?mc? a ti na tom byli – zatím – ješt? h??. Essenu a Dortmurtu zrušili kv?li co-rýme?ce kemp komplet a borci m?li vše zaplacené... S jejich pomocí se dozvídáme, že je t?eba mít osobní fotku, p?íjezdový formulá?, vystát si frontu na získání karty fanouška Antalyaspor a teprve pak si vystát další frontu na vstupenku. Hledání fotoateliéru a zhotovení fotek hodina a p?l. Vystání fronty na kartu fanouška t?i hodiny. Vystání fronty na vstupenku dv? hodiny s tím, že jeden musí platit podruhé, bo jeho první platbu u karty fanouška systém nesežral, a dalšímu v?bec karta fanouška vystavit nešla. Snažíme se to vy?ešit, okýnka pokladen zav?ena, ale jeden borec z pokladen to fakt cht?l vy?ešit. V Turecku div sv?ta... P?inutil p?ijít do budky šéfku ticketingu, šéfa odd?lení pro komunikaci pro fans, jiného šéfa... Nakonec to ale nerad vzdal, dal nám vizitku a prý „P?ij?te v den zápasu ráno.“ „V kolik je ráno?“ „Ve dv?.“

V pátek si dáváme jako plán návšt?vu Baníku v hotelu, trochu oddechu a v?nujeme se i kultu?e ... a shopingu. Místní turecký trh je pro n?které neodolatelný a nakupují (skoro) vše... Tabletky, emulze, ?okloládky. No tvl ty sexuální hrátky po návratu dom? bych tedy cht?l vid?t... Sedím p?ed bazarem, ?umím po burkách, hidžábech,, ?ádorech a nikábech a trp?liv? ?íkám kamarád?m z mise „Ano, toto tvoje „zboží“ se mi do mého kufru ješt? vleze.“ Nakonec po dvou hodinách vylezou úpln? všichni a jedeme dál – na lanovku na jednu z blízkých dvoutisícovek.. Ouha... Mimo sezónu n?premává. Po cest? máme ješt? obrovský starobylý amfiteátr, ten je otev?en, vstupenka v cen? p?l piva v CZ, dáváme prohlídku a milion fotek. Pak ješt? jeden historický most a už jsme u hotelu. Jo vlastn? – u toho mostu ?idi? suší, objednávám ?ty?i efesy a ?ty?i raki. P?i odchodu mám v sob? t?i efesy a dv? raki, bo suší i jiní... Tvl nevypij to za ty prachy.

Hotel, kde bydlí Baník, je v rezortu, na vrátnici je neúprosný hlída? a tak musíme použít pomoci zevnit? – po pár minutách pro nás p?ichází pat?i?n? rázná osoba a po chvilce už sedíme u hotelového baru. P?kné to bylo... Baník nemohl, my jsme mohli ... a moc. Dík chlapi. Zasedli ?i zastavili se u nás skoro všichni a n?které jsme vid?li i dvakrát... Dorazil i majitel a ?ada dotaz?, která byla následn? odpov?zena na setkání ?len? ZS BB, byla odpov?zena už v Turecku. Už jsem ale starší ?lov?k, pamatuji si pouze odpov?di z toho setkání v Parlošu...

Ten chyb?jící lístek na Antalyaspor byl trochu problém, ale nakonec ho máme. Valíme tím pronajatým fordíkem na zápas Baník – Lech, který dosti koliduje se zápasem turecké ligy. Zkoušíme zápas Island vs. Jižní Korea, který se koná po cest? na zápas Baníku. Problém – zápas je pro fans uzav?en. Pár z nás to ?eší shlédnutím prvního polo?asu z tribunky vedlejšího stadionu, n?kdo si dal procházku a n?kdo zd?ímnul v aut?. Jedeme dál, po cest? si dáváme naprosto skv?lé jehn??í kotletky a jiné pochutiny.

Zápas Baníku s Lechem probíhá v celkem citelném chladu, ale bu?me rádi za to – za týden tam sn?žilo. V p?ilehlé bu?ce se podával horký ?aj a na tribunce slavil jeden v partner? Baníku narozeniny. On aji plantation rum umí dob?e zah?át. A jsou-li t?i litrovku na deset lidí, no ty vole... Zápas si užíváme, ale za stavu 2:2 kolem sedmdesáté minuty už musíme valit na tureckou ligu. Aspo? jsme nevid?li dva polské góly v záv?ru...

Na stadion Antalayaspor se dostáváme kolem t?icáté minuty, bo zaparkovat u stadionu s kapacitou t?icet tisíc lidí je horší než na Bazalech. Kv?li co-rýme?ce je po?et divák? omezen na p?t tisíc a na?ízení je pln? respektováno - na tom t?icetitisícovém stadionu je práv? t?ch p?t tisíc míst volných. Jiný kraj, jiný mrav. Atmoška je super, hosté se dostali do vedení, ale domácí srovnali a plichtou to i skon?ilo. Po zápase si kupujeme n?co na tiskovou konferenci na pokojích penzionu, ale moc jsme tomu na t?ch pokojích nedali.

V ned?li podnikáme výlet na nedaleký vodopád, ale vrchol p?ichází až ve?er – návšt?va steakhouse naproti penzionu nem?la chybu. O tom tomahawku se mi zdálo ješt? ráno na WC... Tak obrovský kus fantastického masa by ocenil snad i Kyby :-) Ve svém popisu jsem vlastn? vynechal ješt? jednu spole?nou ve?e?i – obrovská ryba ukázaná zasyrova, p?ipravena následn? na grilu a podaná na celý st?l s chobotni?kami, kalmárami, škeblemi a jinými potvorami. K tomu hnusné pivo, ale raki byla.

V pond?lí naprosto úmorná cesta dv?ma letadly a vlakem dom?, ale zážitky z t?ch p?ti dn? parádní. A hlavn? – za Baníkem stojí vždy cestovat – do Middlesbrough, do Tbilisi, do Leverkusenu, do Blšan... Baníku jsme si sice moc neužili, ale výlet naprosto famózní a proto ješt? jednou za sebe – Baníku i spolucestujícím velký dík a poklona.